Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu podepsal dekret, jímž stát převzal kontrolu nad místní pobočkou francouzské společnosti Danone a pivovarem Baltika z dánské skupiny Carlsberg. Není to první takový krok Kremlu vůči západním firmám. Dekret navíc přišel pouhých pár dní poté, co ruské úřady zveřejnily seznam podmínek, které zahraničním společnostem dále komplikují odchod z válčící země.
Dekret stanovil, že na ruskou Federální agenturu pro správu státního majetku dočasně přejdou akcie zmíněných zahraničních společností v ruských divizích. Pobočka Danone s dvanácti výrobními závody a osmi tisíci zaměstnanců byla loni největším ruským mlékárenským podnikem.
Obě firmy se přitom chystaly z Ruska odejít. Francouzský potravinářský gigant chtěl prodat většinu aktivit, ale hodlal si ponechat 25 procent akcií a zůstat v představenstvu pobočky. Carlsberg našel kupce pro Baltiku v červnu. „Po prezidentském dekretu jsou vyhlídky tohoto prodejního procesu velmi nejisté,“ uvedl v prohlášení podle Bloombergu. Moskva už dříve převzala kontrolu nad energetickými společnostmi vlastněnými finskou Fortum Oyj a německou Uniper SE.
Po ruském vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 se část západních firem z Ruska stáhla nebo přispěchala s ujištěním, že tak brzy učiní či v zemi alespoň utlumí byznys. Brzy však vyšlo najevo, že ne všechny sliby se plní. Čerstvé statistiky americké Yaleovy univerzity uvádějí, že zcela odešla jen třetina firem a část významně omezila své aktivity v zemi.
Zhruba desetina společností si však podle univerzity kupuje čas, když v Rusku sice neinvestuje, ale pokračuje v běžné činnosti. Čtrnáct procent firem zcela odmítá na ruskou agresi reagovat.
Na černou listinu těchto společností spadá podle kritiků kupříkladu čínský internetový prodejce Alibaba, švýcarský potravinářský gigant Nestlé, britský Unilever, americký Mondeléz či francouzský řetězec Auchan. Ten v březnu vzbudil pozdvižení, když média informovala, že v Rusku plánuje nový obchod. Auchan později uvedl, že pouze mění značky v těch obchodech, které už v zemi má. Kritiku za své ruské působení sklízejí i módní firmy Benetton či Guess.
Kyiv School of Economics (vysoká škola ekonomie a managementu v Kyjevě založená v roce 1996 – pozn. red.) uvádí, že úplné odchody z Ruska jsou ještě méně časté. Z 1387 západních firem, které v zemi na počátku invaze měly pobočky, jich zcela odešlo sedmnáct procent. Podotýká, že společnosti, které ještě neopustily ruský trh, tam loni dosáhly celkových příjmů 177 miliard dolarů.
„Už by to mělo být jasné: všechny západní společnosti, které neopustily ruský trh od zahájení úplné invaze na Ukrajinu, jsou spoluúčastníky válečných zločinů a zločinů proti lidskosti Putinova režimu,“ píše se ve studii, kterou kyjevská škola zveřejnila spolu se sdružením nevládních organizací B4Ukraine.
Sdružení přitom odhaduje, že daně placené mezinárodními společnostmi, které zůstávají v Rusku, stačí k plnému financování dvou měsíců války na Ukrajině. „S tím, jak Rusko ztrácí zákazníky na globálních trzích, je válka stále více financována z domácích rezerv včetně daní od západních firem,“ podotkla pro Ukrajinskou pravdu spoluzakladatelka B4Ukraine Natalija Popovyčová.
Některé společnosti se už dříve hájily tím, že odchod z Ruska není jednoduchý, jelikož by jejich aktivity v takovém případě převzal ruský stát. Počátkem července tak argumentoval Unilever. Firma zároveň trvá na tom, že v zemi prodává pouze nezbytné výrobky včetně potravin pro každodenní spotřebu a hygienických produktů.
Kritici však pro tuto obhajobu nemají pochopení. „Kostka mýdla Dove začne vypadat pěkně špinavě, když se jich vyrobí dost na nákup ruského tanku,“ řekl s odkazem na výrobek Unileveru Mark Dixon, zakladatel organizace Moral Rating Agency, která sleduje chování západního byznysu v Rusku.
Faktem je, že čím déle západní společnosti v Rusku zůstávají, tím je pro ně odchod těžší. Úprava z minulého týdne mimo jiné stanovuje, že firmy původem ze zemí uvedených v seznamu „nepřátelských“ nesmějí výnosy z prodeje poboček ruským vlastníkům převádět do zahraničí. Změna se týká i ustanovení ve smlouvách, které umožňuje odcházejícím vlastníkům zpětný odkup do určité doby. Nově je na to lhůta maximálně dva roky.
Anonymní vládní zdroj řekl listu Vedomosti, že firmy musejí pochopit, co odchodem z Ruska ztrácejí. Západní společnosti přitom tvrdí, že je i stále složitější orientovat se v ruských pravidlech. Kreml je už od prosince nutí prodávat majetky ruským kupcům s padesátiprocentní slevou a účtoval jim výstupní poplatek ve výši přinejmenším desetiny hodnoty transakce.
Koncem března Kreml revidoval pravidla a zavedl přímý dar do státní kasy, čímž vystavil zahraniční společnosti kritice, že jejich odchod pomůže financovat ruské válečné úsilí.
