Slovensko požaduje od Enelu téměř půl miliardy eur za Gabčíkovo

Vodní dílo Gabčíkovo – Nagymaros

Vodní dílo Gabčíkovo – Nagymaros Zdroj: CC0 1.0: Kiwiev; Wikimedia

Vodní dílo Gabčíkovo,
Vodní dílo Gabčíkovo
Vodní dílo Gabčíkovo
Vodní dílo Gabčíkovo
Vodní dílo Gabčíkovo
8
Fotogalerie
Slovenská vláda žádá od italského koncernu Enel coby majitele kontrolního podílu Slovenských elekráren (SE) kompenzaci 492 milionů eur (13,5 miliardy korun) za zrušený pronájem vodní elektrárny Gabčíkovo. SE tento měsíc naopak oznámily, že za ztrátu kontraktu na provoz zmiňované elektrárny budou požadovat po Slovensku odškodné přes 588 milionů eur.

„Italská společnost Enel prostřednictvím Slovenských elektráren provozovala vodní elektrárnu Gabčíkovo devět let. Za těchto devět let vybraly z vodní elektrárny Gabčíkovo včetně úroků více než 490 milionů eur. Pokud italská společnost Enel odmítne vyplatit sumu 492 milionů eur jako neoprávněné plnění, podáme žalobu,“ řekl premiér Robert Fico.

Skupinu Enel také vybídl, aby nenakládala s majetkem SE. Fico naznačil, že stát možná podá návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud mohl takové transakce zakázat.

SE získaly největší slovenskou vodní elektrárnu do dlouhodobého pronájmu během privatizace podniku v roce 2006, ve kterém 66 procent akcií koupil Enel. Ficova vláda se letos v březnu ale rozhodla provoz gabčíkovské elektrárny převzít do vlastních rukou. Krajský soud v Bratislavě pravomocně rozhodl, že smlouva o pronájmu elektrárny je neplatná.

Právě na základě tohoto verdiktu požaduje Slovensko vyplacení částky, kterou skupina Enel inkasovala v období provozu elektrárny v Gabčíkovu. SE měly podle nájemní smlouvy nárok na 35 procent výnosů elektrárny s instalovaným výkonem 720 megawattů, zbytek příjmů vodního díla připadlo státu.

Slovenské elektrárne, které jsou největším výrobcem elektřiny na Slovensku, v polovině dubna naopak oznámily, že budou požadovat po Slovensku kompenzaci za to, že přišly o možnost provozovat elektrárnu v Gabčíkovu.

Gabčíkovo
Provoz obřího vodního díla Gabčíkovo spustilo Slovensko v říjnu 1992, když Maďarsko odstoupilo od společného projektu Gabčíkovo-Nagymaros. Sporem Bratislavy a Budapeští ohledně vodního díla se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla pouze na slovenském území. Potvrdil i platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros. Soud také uložil oběma stranám, aby se dohodly o naplnění rozsudku. K tomu ale dosud nedošlo.

Spor kolem elektrárny propukl v době, kdy Enel připravuje prodej svého podílu v SE. Slovenská vláda v SE vlastní zbývajících 34 procent. Fico se už v minulosti netajil tím, že stát by mohl svou pozici v SE posílit. Slovenský premiér se také opakovaně vyslovil proti tomu, aby italský koncern prodal svůj kontrolní podíl v SE dřív, než firma dostaví a spustí dva bloky jaderné elektrárny v Mochovcích. To se očekává v průběhu dvou let.

ČEZ minulý týden oznámil, že spory mezi slovenskou vládou a Enelem snižují pravděpodobnost podání nabídky ze strany české firmy na koupi většinového podílu v SE od Enelu. Naopak, bratislavská rafinerie Slovnaft v konsorciu s maďarskou státní energetickou skupinou MVM, má nadále podle dřívějšího vyjádření šéfa Slovnaftu Oszkára Világiho zájem o vstup do SE.