Snížení kapitálu jsme hlásit nemuseli, odmítá Net4Gas kritiku úřadu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Wikimedia Commons

Net4Gas neměla povinnost informovat Energetický regulační úřad (ERÚ) o změně svojí kapitálové struktury. Jediným držitel licence na přepravu zemního plynu v Česku v minulých dnech snížil svůj základní kapitál o zhruba 90 procent. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková ho následně kritizovala za to, že tento krok úřadu neoznámil.

Podle společnosti Net4Gas jí povinnost informovat ERÚ z žádného právního předpisu nevyplývá. Firma by prý musela svoje počínání oznámit pouze ve chvíli, kdy by Net4Gas nebyl schopen plnit své závazky a investiční potřeby. „Taková situace však v žádném případě nenastala,“ argumentuje společnost.

S tím ale ERÚ nesouhlasí. „Domníváme se, že podle příslušných paragrafů energetického zákona jsou (Net4Gas) povinni nás o tom informovat, protože jsou to věci se závažným dopadem do hospodaření společnosti,“ řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Majitelé refinancují úvěr penězi z Net4Gas

Základní kapitál Net4Gasu klesl z původních 31,8 miliardy korun na 2,75 miliardy korun. Firma uvádí, že má celkový kapitál 42,12 miliardy korun. Skoro 40 miliard korun nově pokrývají jiné zdroje, hlavně dluhopisy a půjčky od bank. Peníze, které dříve tvořily základní kapitál, vyplatí firma podle Lidových novin akcionářům.

Těmi jsou kanadská společnost Borealis a německá pojišťovna Allianz, které loni firmu koupily od RWE za 1,6 miliardy eur (41,3 miliardy korun). Celých 1,1 miliardy eur si noví vlastníci půjčili od zhruba 20 evropských bank. Nyní se rozhodli úvěr refinancovat a využili k tomu právě peněz Net4Gas.

Podle Chvojky ERÚ nepovede s Net4Gas detailní právní bitvu přes média. „Nicméně jsme je vyzvali dopisem a důkladně jsme jim osvětlili, proč ty informace požadujeme, a proč nás měli předem informovat,“ dodal Chvojka.

Zástupci Net4Gas jednali minulý pátek i s ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD). Ten po jednání uvedl, že vyjádřil své znepokojení nad změnou kapitálové struktury společnosti a jejích schopností uskutečnit další zásadní investice. Firma však tvrdí, že peníze na stavbu dalších projektů má. A to včetně stavby strategických plynovodů STORK II a MORAVIA, které mají propojit Česko s Polskem. Společnost uvedla, že chce, aby byly z co největší části postaveny za evropské peníze.