Solárníci vědí, jak obejít platby za likvidaci panelů

Solární elektrárna

Solární elektrárna Zdroj: ctk

Z více než dvou miliard korun, které by měli majitelé solárních elektráren během pěti let povinně nastřádat na budoucí recyklaci vysloužilých fotovoltaických panelů, zbude zlomek. Sdružení, takzvané kolektivní systémy, jež mají peníze spravovat a v budoucnu panely likvidovat, vymyslela trik, jak většinu recyklačního poplatku vrátit plátcům zpět.

„REsolar umožňuje provozovatelům od určité velikosti zřídit v místě své elektrárny sběrné místo. Za jeho zřízení a provoz přísluší sběrnému místu odměna v souladu s platnou legislativou,“ říká Veronika Knoblochová, ředitelka REsolaru, který je dvojkou na trhu. Tato odměna se podle informací od některých solárníků, kteří nechtějí zveřejnit své jméno, pohybuje od 50 do 90 procent ze zaplaceného recyklačního poplatku.

Další velký kolektivní systém REMA PV ústy svého šéfa Davida Beneše podobné praktiky odmítl. Za sběrné místo podle něho platí v přepočtu 0,30 koruny za kilogram panelu, což jsou 3,5 procenta z odvedeného poplatku. Mezi majiteli elektráren ovšem koluje nabídka od REMA PV na vrácení až sedmi korun ze zaplacených 8,50. „Bylo to přání některých našich klientů, ale nenašli jsme pro ně oporu v zákoně, tudíž jsme od toho ustoupili,“ brání se Beneš.

Největší kolektivní systém Asekol Solar, jehož klientem je i ČEZ, odmítl na otázky týkající se vratky poplatku odpovědět.

Za systém financování likvidace elektráren, který platí od letošního roku, lobboval především Svaz měst a obcí. Radnice se obávají, aby za dvacet let nezůstaly za městy a vesnicemi na polích elektrárny, o jejichž likvidaci by se pak musely na vlastní náklady postarat.

Předpisy nestanovují, kolik může kolektivní systém za sběrné místo zaplatit

Placení a následné použití recyklačního poplatku upravuje zákon o odpadech a vyhláška ministerstva životního prostředí. Ani jeden předpis nestanoví, kolik může kolektivní systém za sběrné místo zaplatit. „Informace o uvedených aktivitách některých kolektivních systémů má ministerstvo životního prostředí k dispozici. Aktuálně se jimi zabýváme, a to s ohledem na příslušná ustanovení zákona o odpadech,“ odpověděla Martina Neckářová z tiskového oddělení úřadu.

Kolektivní systémy svými nabídkami reagují na výtky solárníků, že vyhláškou stanovený poplatek 8,50 koruny za kilogram panelů je neúměrně vysoký. Řada studií prokazuje, že fotovoltaické panely lze likvidovat při dnešní technologii a cenách získaných surovin zhruba za dvě až tři koruny na kilogram.

Solárnické asociace a některé kolektivní systémy se snaží dohodnout s ministerstvem životního prostředí na snížení tohoto poplatku. „Času je ještě dost. První platby se uskuteční v létě a na podzim. Na největší odpor však stále narážíme u Svazu měst a obcí,“ říká Tomáš Baroch, tajemník České fotovoltaické asociace.

Zdeněk Zemek: Fotovoltaika má být exemplární případ

V recyklaci solárních panelů zavládl zmatek