Stát chystá kontroly zelených elektráren

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: CC BY 2.0: Oliver Weckbrodt

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) hodlá snížit podporu, kterou dostávají provozovatelé obnovitelných zdrojů energie (OZE). Cesta povede přes kontrolu provozů po deseti letech od spuštění, zda se jim už díky podpoře vrátily investované peníze. Pokud ano, podporu už nebudou dostávat. Pokud ne, bude další podpora nastavená tak, aby provozovatel měl garantovánu minimální návratnost patnáct let.

„Zlikviduje to řadu malých obnovitelných zdrojů. Velkým solárním parkům, které jejich původní majitelé prodali za přemrštěné ceny, naopak podpora zůstane,“ tvrdí Martin Bursík, šéf Komory obnovitelných zdrojů. Ministerstvo podle něj jde na ruku majitelům velkých solárních elektráren i tím, že od příštího roku zruší solární daň. Ta kompenzovala nepřiměřeně vysokou podporu z let 2009 a 2010.

Bursík chce, aby solární daň dál pokračovala, a to v odstupňované výši od 10 do 23 procent podle velikosti zdroje a doby uvedení do provozu. Nemuselo by se pak sahat na podporu ostatním OZE.

Připravovaná nová úprava podpory OZE by nicméně neměla být tak likvidační, jak Bursík tvrdí. Malých zdrojů se hodnocení návratnosti investic týkat nebudou. Rezort zvažuje, že hranici pro přezkum určí pomocí výše tržeb za poslední tři roky provozu. Hovoří se o sumě 7,5 milionu eur, zhruba 190 milionech korun. Tržby z megawattové větrné elektrárny jsou zhruba tři až čtyři miliony ročně. Jeden megawatt solární elektrárny vynese po očištění o solární daň zhruba devět milionů ročně.

Ostatní provozovatelé budou muset prokázat, za kolik elektrárnu postavili, jaké investiční dotace dostali, za kolik ji provozovali a jaké tržby za prvních deset let měli. Z toho se spočítá skutečná návratnost projektu. Podle zdrojů z MPO se nemůže stát, že by na tom vydělali majitelé předražených solárních parků. Pokud bude pořizovací cena očividně nepřiměřená, nebo ji majitel neprokáže, mělo by se počítat s cenou obvyklou. Tento institut využívá ministerstvo financí a finanční úřady při kontrole hospodaření firem.

„Ať se solární elektrárny posuzují podle reálných a efektivních nákladů. Kdo je postavil, nebo koupil nepřiměřeně draho, ať se mu tyto náklady neuznají. Všechny malé a většina velkých instalací ale stejně kvůli dosavadní solární dani je za patnácti lety návratnosti investic,“ říká Zuzana Musilová, šéfka solární asociace Czepho.

Celkem se letos na podporu obnovitelných zdrojů přerozdělí přes koncové ceny elektrické energie a státní rozpočet 44,4 milardy korun.

Názory na snižování podpory

Od roku 2014 se podle návrhu MPO nebude vyplácet podpora novým zařízením. U stávajících elektráren se bude po deseti letech zkoumat další nárok na podporu. Celkový objem podpory by se díky tomu měl začít snižovat kolem roku 2022. Podle provozovatelů obnovitelných zdrojů tím budou potrestáni podnikatelé, kteří elektrárny postavili s minimálními náklady. Navíc se podle jejich právních výkladů zpětně mění podmínky pro provoz obnovitelných zdrojů. Česku by proto mohly hrozit arbitráže kvůli zmařeným investicím.