Podle zákona o odpadech musí majitelé solárních zdrojů tuto zhruba jednu miliardu zaplatit v příštích pěti letech. Během této doby odvedou na recyklaci panelů, které se budou likvidovat až za patnáct či dvacet let, 0,5–1,2 procenta tržeb.
Vyhláška stanovuje minimální výši recyklačního poplatku na 5,50 koruny za kilogram panelů. Zástupci provozovatelů solárních elektráren tvrdí, že to je zbytečně moc. Navíc prý jeho stanovení narušuje konkurenci. Pokud by některý z kolektivních systémů odpovědných za sběr a likvidaci panelů chtěl nabídnout nižší cenu, nebude smět. „Chápeme, že je třeba finančně zajistit likvidaci panelů, ale ať je ten systém efektivní,“ říká ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzana Musilová. Recyklace se podle ní dá zajistit až o polovinu levněji.
Ministerstvo životního prostředí na dotaz deníku E15, jak dospělo k částce 5,50, neodpovědělo. Celý systém by se dal provozovat s nižším příspěvkem, naznačuje ředitel kolektivního systému Retela Jaroslav Vladík. „Problém je, že se příspěvek bude platit jen pět let, ale my budeme mít se systémem administrativní náklady i po této době. I tak by ale reálná cena mohla být kolem 3,50 koruny za kilogram.“
Ostatní kolektivní systémy nechtějí být tak konkrétní, protože odhadnout náklady recyklace podle nich nejde. Kdyby však platila Vladíkova kalkulace, pak by provozovatelé solárů nechali na účtech kolektivních systémů ležet zbytečně zhruba 400 milionů korun.
Zálohy na recyklaci solárních panelů vytvořené v příštích pěti letech se po skončení životnosti panelů a jejich likvidaci zúčtují. Kdyby majitel elektrárny zaplatil více, než bude stát likvidace, dostane zbytek zpátky. Pokud by ale peníze nestačily, bude muset doplácet. Z tohoto pohledu je klíčové, aby vybrané peníze na bankovních účtech kolektivních systémů neztrácely hodnotu.
Vyhláška určuje, že peníze bude možné zhodnocovat investicemi do českých státních dluhopisů, bondů EU nebo OECD s nejlepším ratingem či dluhopisů vydávaných vybranými evropskými institucemi a Mezinárodním měnovým fondem.
Majitelé fotovoltaických elektráren ovšem budou mít právo jednou za rok přejít k jinému kolektivnímu systému, což investiční strategie ovlivní. „Bezpečného zhodnocení bude možné dosáhnout při dlouhodobém investování. Bude proto záležet na samotných provozovatelích elektráren, jak často budou využívat možnosti změny kolektivního systému,“ upozorňuje Hana Ansorgová, manažerka marketingu kolektivního systému Asekol.
