Statoil vydělává na Putinových hrozbách, těžaři ovšem z Ruska neprchají

Těžební plošina Statoilu Troll B

Těžební plošina Statoilu Troll B Zdroj: CC BY 2.0: Hakon Thingstad

Krize na Ukrajině vrátila do popředí otázku energetické bezpečnosti Evropské unie. Na obavách Evropy z omezení dodávek Ruské ropy a zemního plynu vydělává norský těžební koncern Statoil, jehož akcie od počátku krize nebývale posilují. Evropské energetické giganty přitom spor o Krym od investování v Rusku nijak neodradil.

Norský Statoil je tím, kdo by pravděpodobně nahradil většinu ruských dodávek ropy a zemního plynu, pokud by spory Ruska a EU dále eskalovaly. Norsko je největší producent a exportér ropy v západní Evropě, po Rusku je druhým největším dodavatelem plynu na světě. Většinově státní podnik navíc 70 procent zemního plynu těží na norském kontinentálním šelfu, stabilita dodávek je tak zaručena.

Statoil na vývoj na Ukrajině reagoval prohlášením, že „krátkodobě dokáže pokrýt celoevropskou poptávku po plynu“. Že by firma mohla na konfliktu vydělat, předpokládají i investoři - akcie od počátku krymské krize posílily ze 17,40 na 19,20 eur.

K odchodu se nikdo nemá

Těžaři ale zjevně věří, že k přerušení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy nedojde. Francouzský gigant Total podle deníku The New York Times pokračuje v jednáních s ruským partnerem Lukoil o společném rozvoji těžby z ropných písků na Sibiři. Jednání začala už před krymskou krizí, a podle zdrojů deníků je politická situace nenarušila.

Odejít se nechystají ani další společnosti. Ruský státní podnik Rosněfť, který spolu s americkým Exxon Mobil testuje těžbu z ropných písků, v pátek uvedl, že spolupráce obou firem „probíhá normálně a naše plány nejsou narušeny“. V Rusku zůstávají i Shell a Statoil.

Omezené sankce EU se zatím ruských ropných společností netýkají. Americký prezident Barack Obama sice schválil sankce zahrnující i petrochemický průmysl. O tom, kdy a zda vůbec vstoupí v platnost, se ale zatím nerozhodlo.

Rusko potřebuje západní investory

Pro Rusko je rozvoj nekonvenčních ložisek klíčový. Pokud do konce desetiletí nezačne těžba v Severním ledovém oceánu nebo se neotevřou nová ložiska břidlicové ropy, klesne ruská těžba ropy ze současných deseti milionů barelů denně o desetinu. Investoři ze západu přitom přinášejí jak kapitál, tak zkušenosti z podobných projektů.

Obchod mezi ruskými a západními společnostmi pokračuje i v jiných oblastech. Vedení národního Národní dopravce Aeroflot nedávno schválilo nákup 13 letadel od Airbusu. Jeho rival Boeing pokračuje v jednání o dlouhodobé spolupráci s ruským dodavatelem titanových součástek VSMPO-Avisma.