Vodní a tepelné elektrárny mají v celosvětové výrobě elektřiny nezastupitelné místo - na produkci se podílí z 98 procent. Nedávno zveřejněná studie nizozemských vědců univerzity Wageningen posuzovala data z 25 500 elektráren po celém světě a dospěla k závěru, že v letech 2040 až 2069 by měl jejich výkon klesnout až o 60 procent.
Podle autorů jde o první studii, která dává do souvislosti klimatické změny a zásoby vody s výrobou elektřiny v celosvětovém měřítku. Studie tedy dospěla k závěru, že elektrárny nejsou pouze původci klimatických změn, ale že rovněž budou těmito změnami ovlivněny.
„Vodní i tepelné elektrárny, jakými jsou elektrárny jaderné a zdroje spalující fosilní paliva či biomasu, spoléhají na vodu z řek či jiných toků. Tyto technologie výroby elektřiny jsou silně závislé na dostupnosti vody, přičemž teplota chladicí vody hraje kritickou roli v procesu termoelektrické výroby elektřiny,“ popisuje Michell van Vliet, vedoucí studie podle webu oenergetice.cz.
Studie tvrdí, že více než pětina všech vodních elektráren bude muset redukovat výkon až o 30 procent. Největší problémy mají být především v letních měsících, kdy bude obtížnější elektrárny ochlazovat. Země i firmy tak musejí přemýšlet, jak stavět elektrárny efektivněji, pokud mají zmírnit dopad budoucího nedostatku vody, varuje studie.
