Téměř polovina obchodů ČEB míří do obrany. Banka roste napříč obory
- Vývoz českých firem zaměřených na obranu a bezpečnost i dalších strojírenských podniků nadále roste.
- Dokládají to výsledky České exportní banky, které byly loni vůbec nejlepší za posledních jedenáct let.
- ČEB dlouhodobě spolupracuje například se společností Škoda Transportation. Novým klientem banky se v roce 2025 stal RegioJet.
Státní finanční ústav uzavřel nové obchody za téměř deset miliard korun. Více než 40 procent této částky připadá na zbrojní byznys. Potvrzuje se tak důležitá role ČEB v podpoře zahraniční expanze tuzemských společností.
V oblasti obrany a bezpečnosti hraje státní banka významnou úlohu dlouhodobě. „Je potřeba vyplnit mezery tam, kde je ochota komerčních finančních ústavů financovat tento strategický segment omezená,“ říká předseda představenstva a generální ředitel ČEB Daniel Krumpolc. Potvrzuje, že úspěšných vývozních případů a dalších příležitostí neubývá a firmy proto za bankou stále přicházejí.
Zbrojní výroba a letectví rostou
ČEB byla jednou z mála institucí, které tuzemské výrobce zbraní, speciální techniky, střeliva a munice podporovaly už od začátku invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Nyní se hodlá zaměřit například na podporu muniček nebo producentů vojenských trhavin, kde je postoj bank stále chladný. Orientuje se i na rychle rostoucí technologické firmy a spolupracuje také s Asociací leteckého a kosmického průmyslu.
Podle posledních údajů resortu průmyslu stoupl v roce 2024 export vojenského materiálu z Česka zhruba o 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Údaje za minulý rok budou zveřejněny v červenci. Z březnové zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) pak plyne, že se Česko zařadilo mezi 25 největších vývozců zbraní na světě.
Mimo obranu a bezpečnost a další tradiční odvětví ČEB stále více cílí také na obory s růstovým potenciálem, jako jsou informační a komunikační technologie. Do budoucna se banka připravuje i na podporu projektů spojených s výstavbou nových jaderných bloků v Dukovanech, kde může navázat na své zkušenosti s financováním dostavby JE Mochovce.
„V posledních letech jsme změnili způsob, jakým banka funguje i jak přemýšlí o obchodu. Chceme být moderní exportní bankou, která reaguje na potřeby klientů rychleji, flexibilněji a s větším důrazem na konkrétní řešení,“ zdůrazňuje šéf ČEB. Právě loňský rok s uzavřenými obchody za deset miliard korun podle něj ukázal, že transformace banky přináší konkrétní výsledky. „Dlouhodobě se nám také daří snižovat provozní náklady, které za posledních deset let klesly o 38 procent,“ upozorňuje Krumpolc.
ČEB v roce 2025 financovala investice a exportní aktivity českých firem na řadě zahraničních trhů, především v Evropě, jihovýchodní Asii a USA. Kromě zmíněného obranného a bezpečnostního průmyslu nebo energetiky kladla důraz také na podporu projektů v oblasti dopravy a dalších investic v zahraničí, které posilují dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky.
Silnější podpora pro strategické sektory
Mezi významné loňské obchody patří financování společnosti Fermat, tradičního českého výrobce obráběcích strojů. ČEB podpořila investici firmy v USA, která směřuje k rozšíření výrobních a prezentačních kapacit na severoamerickém trhu. Dalším příkladem dlouhodobé podpory je spolupráce se skupinou Energo-Pro. Projekt navazuje na úspěšné působení skupiny na mezinárodních trzích a přispívá k rozvoji bezemisních zdrojů energie.
V oblasti dopravy ČEB dlouhodobě spolupracuje s klíčovým tuzemským výrobcem kolejových vozidel, jímž je Škoda Transportation. Novým klientem banky se v roce 2025 stala společnost RegioJet. Banka podpořila rozšíření vozového parku tohoto významného dopravce, které umožní jeho další růst na globálních trzích.
„Naším cílem je podporovat českou ekonomiku v tom, aby se posunula do oblastí s vyšší přidanou hodnotou,“ popisuje další směřování Krumpolc. „V souladu s nově schválenou vládní hospodářskou strategií budeme podporovat nejen investice, inovace a rozvoj českých vývozně orientovaných podniků, ale i strategické sektory, kde není komerční nabídka na finančním trhu dostatečná.“
