Ticho po pěšině. Budoucnost Liberty je nejistá, Pecina huť koupil pro tajemné investory
Když se ostravská huť Liberty před dvěma lety začala topit v čím dál větších finančních problémech, odboráři, politici i ocelářská unie se shodli na tom, že jde o podnik strategického významu, který by se měl zachránit. Tuto středu se Liberty alespoň k částečné záchraně přiblížila, když věřitelský výbor schválil prodej ocelárny do rukou bývalého politika Martina Peciny. Míra transparentnosti celé transakce však nasvědčuje spíše tomu, že z Liberty se stává podnik druhé kategorie, který si budou moci neznámí investoři naporcovat dle libosti.
Bývalý levicový politik a nyní poradce, turecký honorární konzul a byznysmen Martin Pecina na dotazy redakce e15.cz o investorské struktuře nákupu huti ani po urgencích nereaguje. Není tedy jasné, jakou část z třímiliardové kupní ceny zaplatí ze svého. Pro server iRozhlas ve středu pouze uvedl, že cílovým vlastníkem Liberty bude fond s „dalšími investory“. „Ti pak rozhodnou, co bude s Liberty dál, případně o mojí další účasti na projektu,“ uvedl. Potvrdil tak domněnku, že on samotný na vývoj v Liberty nebude mít rozhodující vliv.
Insolvenční správce Šimon Peták na otázky redakce týkající se transparentnosti nabídky rovněž ani po urgencích neodpověděl. Pravdou ovšem je, že sám jako insolvenční správce měl úkol jediný – zhodnotit aktiva podniku tak, aby došlo k co největšímu uspokojení věřitelů.
Zda se Pecinova nabídka dá považovat za atraktivní, nechme jiným. Lepší totiž nebyla, a proto finální cenu ani příliš nešlo šroubovat. Případná druhá varianta, tedy prodej podniku po částech, by podle poradenských firem věřitele uspokojila ještě méně.
230 oslovených investorů, jedna nabídka
Peták prý prostřednictvím poradenské firmy PwC oslovil 230 potenciálních investorů. Zájem měl pouze Pecina. Liberty už zkrátka není atraktivní, a to nejen z pohledu vlastní kondice, ale také v kontextu útlumu celého oboru.
Zatímco Třinecké železárny z tendru vycouvaly i proto, že je slabá evropská poptávka po oceli nutí k ozdravným kůrám i doma, u společnosti VMT Jaroslava Strnada, současného tollingového partnera Liberty, se podání nabídky čekalo. Obzvláště když pak bylo zřejmé, že je konkurence slabá. Strnad se navíc o ocelářství zajímá už i v zahraničí. V Maďarsku se třeba přihlásil do tendru na válcovny Dunaferr.
Od středy je Strnadovo stažení z tendru přece jen trochu srozumitelnější. Pecina připustil, že výroba by mohla nadále fungovat na principu tollingu. Tato forma výroby se využívá u firem s nízkým provozním kapitálem, což Liberty splňuje. Problémem je, že ji v tomto stavu de facto zamyká, protože jí neumožňuje zvýšit marže. Pro Strnada tak případná dohoda s Pecinou může být výhodnější než ovládnutí celého podniku.
Kdo jsou tajemní investoři
Redakcí oslovení insideři z trhu pak v Pecinově nabídce vidí ještě jednu rovinu, a to možné zapojení miliardáře Pavla Hubáčka, který bude se svou společností Tameh do výroby dodávat energie a který má také letité zkušenosti s developmentem na rozlehlých průmyslových brownfieldech. V areálu Liberty bude prostoru pro průmyslový development více než dost.
Opět, ani jeden z aktérů se k věci nechce vyjadřovat. Strnad s Hubáčkem prostřednictvím svých mluvčí pouze uvedli, že žádné prostředky do Pecinova fondu nevložili. Zároveň se však dle zdrojů e15.cz dá předpokládat, že nabídka byla s oběma miliardáři koordinovaná a že bez jejich spolupráce se fond nepohne ani do budoucna. Kdo by tedy mohl vložit takto velké peníze do projektu, který je značně závislý na vnějších hybatelích, je však zatím nejasné.
