Takzvané elektrické dálnice potřebuje mít Německo hotové do roku 2022, kdy zavře svůj poslední jaderný reaktor. Atomovou energii má nahradit především energie vyrobená větrnými parky v Baltském moři. Aby se dostala až na jih, je potřeba postavit přenosové sítě s obrovskou kapacitou.
Hrubou představu, kudy sloupy vysokého napětí povedou, získali Němci na konci minulého týdne, kdy čtyři provozovatelé sítě představili koridory, kudy elektřina poteče (viz mapa). Trasy zatím nejsou podrobné. Dá se z nich ale poznat, jestli povedou třeba přes přírodní rezervaci.
První protesty podávají lokální zastupitelstva. Až 70 metrů vysoké sloupy mají stát v Durynském lese mezi Durynskem a Bavorskem. Dalším třecím místem je území nedaleko lázeňského města Bad Hersfeld v Hesensku. Zdejší odpůrci si říkají „Pro Kabel“ – chtějí totiž, aby elektřina vedla pod zemí. To je ale čtyřikrát dražší.
„Uděláme vše, aby nás postižení občané a obce přijali,“ řekl deníku FAZ Michael Fuchs, zástupce největšího ze čtyř provozovatelů sítě, nizozemské firmy Tennet.
Zastavení projektů má zabránit nová legislativa, kterou Bundestag schválil spolu s jaderným exitem. Ta přesouvá rozhodovací pravomoci z rukou místních vlád výrazně do rukou spolkové vlády. Také povolovací proces byl zkrácen z deseti na maximálně pět let.
Samotné „dálnice“ mají stát 20 miliard eur. Celkové náklady se odhadují až na 57 miliard eur. Vydělají hlavně dodavatelé drátů a transformátorů, tedy například firmy Siemens, ABB a Alstom.
