Středoasijská země, která sedí na čtvrtých největších zásobách zemního plynu na světě a velkých ložiscích ropy, se díky přístavu dál částečně odstřihne od závislosti na přepravu svého nerostného bohatství do světa přes Rusko.
Do Turkmenbaši se už buduje plynovod dlouhý 800 kilometrů, který nově budovaný přístav spojí s druhým nejvydatnějším plynovým nalezištěm na světě Galkynyš. Ložisko ukrývá 26,2 bilionu kubických metrů plynu. Letos v létě by v něm měla začít těžba.
Přístav má mít čtyři terminály, včetně jednoho pro osobní lodě, a měl by být podle představitelů turkmenské vlády hotový za čtyři roky. Do roku 2020 by měl objem nákladu přepraveného přes přístav vzrůst na 25 milionů tun.
Pro Turkmenistán by mohl být přístav jednou z možností, jak svůj plyn dostat na evropské trhy. Právě dodávky do Evropy jsou jednou z priorit vlády. Evropané s Turkmeny zatím jednají o stavbě podmořského plynovodu, který by turkmenský plyn přivedl do Ázerbájdžánu, z něhož by se do Evropy dostal takzvaným Jižním plynovým koridorem.
Loni se otevřel plynovod, kterým proudí turkmenský plyn do Číny. Potrubí vede také na území Uzbekistánu a Kazachstánu. Ročně má do Číny dopravit 40 miliard kubických metrů plynu.
Turkmenistán je jedním z klíčových hráčů v těžbě ropy a zemního plynu v kaspickém regionu. Ročně vytěží 70 až 80 miliard kubických metrů plynu. Do roku 2030 by produkce plynu měla podle vládních strategií vzrůst na 250 miliard kubických metrů. Valná většina má směřovat do zahraničí.
