Umělá inteligence jako horký brambor. Do implementace AI se v Česku nikomu nechce
O tom, že akt o umělé inteligenci je zásadní evropskou regulací, asi není sporu. Můžeme si samozřejmě myslet svoje o tom, že EU opět prokázala chuť dohlížet na vznikající technologické odvětví dřív, než se vůbec stihlo reálně probudit. Ale evropský zákonodárce (tedy i čeští europoslanci a zástupci české vlády) se tak rozhodli, teď se s tím musíme naučit nějak žít.
Otázka je jak. V roce 2022 se vicepremiér Ivan Bartoš, pod kterého problematika AI spadá, chlubil tím, jak hezky české předsednictví posunulo vyjednávání o aktu o umělé inteligenci. A velmi správně řekl: „Nyní nás čeká práce na přípravě implementace na národní úrovni tak, aby reálné provádění pravidel nebylo příliš těžkopádné a administrativně náročné.“
Realita v září 2024 ovšem je, že onu implementaci na národní úrovni nechce dělat… nikdo. A je na tom krásně vidět, jak se do praxe promítají vzletná slova politiků o tom, že AI je důležitá a Česko nesmí zůstat pozadu a podobně.
Na vládu šel někdy před čtrnácti dny materiál právě od vicepremiéra Ivana Bartoše, který se snažil stanovit za dohledový orgán nad AI Český telekomunikační úřad. Ten se tomu logicky bránil, mezi jeho úkoly patří hlavně dohled nad službami, kdežto regulace AI je ve svém charakteru „výrobková“ (je to podobné jako dávat značku „CE“ na elektroniku). Ministerstvo průmyslu a obchodu se za něj postavilo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
