Palivo se bude skladovat v kovových válcích za zvláštních bezpečnostních podmínek. Kazachstán a Mezinárodní agentura pro jadernou energii dohodu o spuštění projektu, který by měl fungovat od roku 2017, podepsaly ve čtvrtek.
Organizace spadající pod OSN chce v kazašském městě nabízet uran zájemcům z řad států. Ty ale musí splnit dvě podmínky. Daná země musí mít problémy s vlastními dodávkami paliva a koupě nesmí ovlivnit situaci na trzích. K potenciálnímu kupci se pak uran dostane po železničních kolejích přes Rusko nebo Čínu.
Hlavním účelem projektu Mezinárodní agentury pro jadernou energii je nabídnutí alternativy za programy vlastního paliva pro jaderné elektrárny. Organizace by mezi řadami zájemců o palivo nejraději viděla Írán. Ten agentura dlouho podezírala z toho, že jeho program obohacování uranu neslouží pouze civilnímu účelům, ale i jako příprava pro výrobu jaderných zbraní.
V červenci letošního roku se íránské vedení dokázalo s mezinárodním společenstvím dohodnout – výsledkem je odvolání sankcí výměnou za přísné kontroly rozvoje místního jaderného programu. Ty mají trvat podle pozdějšího vývoje 15 až 25 let.
Írán ovšem o uran z kazašského centra zatím neprojevil zájem. Autoři projektu doufají, že to se časem může změnit. Teherán je totiž závislý na dodávkách z Ruska. „Íránci přirozeně nedůvěřují dodávkám jen z jedné země. Palivové bance provozované agenturou pro jadernou energii by tak mohli věřit více,“ doufá Thomas Pickering, bývalý americký vyslanec Spojených států při OSN, který se dlouhodobě snaží o normalizaci vztahů s Íránem.
Smlouva s Ruskem na dovoz jaderného paliva zároveň trvá pouze do roku 2021. Navíc bude Teherán potřebovat více jaderného paliva, Rusko totiž bude v Íránu stavět další dva nukleární reaktory. Teherán se proto může poohlížet po dalších zdrojích paliva.
„Je to velký skok kupředu,“ řekl evropské mutaci serveru Politico viceprezident neziskové organizace Nuclear Threat Initiative, která má za úkol minimalizovat hrozbu jaderné katastrofy. „Zřízení banky je milníkem, který umožní státům rozvíjet své jaderné programy bez hrozby šíření nukleárních zbraní.“
Umístění budoucí palivové banky
Na zřízení skladu jaderného paliva přispěl 50 miliony dolarů americký miliardář Warren Buffett. „Vím, že naplnění mezinárodních dohod trvá dlouho, ale řekněte prosím politikům, že je mi už mi 84 let!“ nechal se Buffet slyšet. Zbývajících 105 milionů dolarů připutovalo od vlád Spojených států, Norska, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů a Kazachstánu. Přispěla také Evropská unie.
Uranová velmoc
Kazachstán má sám uranu více než dost, produkuje čtyři desetiny jeho světové produkce. Hlavními vývozními trhy jsou Rusko, Čína a Japonsko. Vlastní jadernou elektrárnu ale nemá.
Kazachstán se navíc snaží profilovat jako země bojující proti šíření jaderných zbraní. Ještě za časů Sovětského svazu jich bylo na kazašském území na 1400, ale stejně jako Bělorusko a Ukrajina je po rozpadu středoasijská země přenechal Rusku.
Pro kazašskou vládu je zřízení banky dobrou cestou pro zlepšení svého mezinárodního obrazu, kterému nepomáhá porušování lidských práv ani prezident Nursultan Nazarbajev. Ten zemi vládne už od roku 1989 a poslední volby vyhrál s velmi pohodlnou (a podezřelou) většinou 97,7 procenta hlasů.
