Připomínkové řízení k návrhu nařízení, které konstatuje, že podpora se nebude vyplácet, pokud to zakáže Evropská komise, ukázalo, že rozpory mezi ministerstvem a ERÚ trvají. ERÚ si myslí, že samotné nařízení je protiústavní. Navíc podle úřadu neříká, jestli v případě zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 jde o existující podporu, nebo novou podporu. Zatímco v prvním případě by se mohlo ve vyplácení pokračovat, u nové podpory ji nejdříve musí schválit Evropská komise.
Ministerstvo průmyslu trvá na tom, že stanovení a vyplácení podpory nic nebrání. Považuje ji za existující podporu, na kterou se povinnost prvotního schválení Komisí nevztahuje. Rozpor s Ústavou si nepřipouští.
Úřad po vládě chce, aby z něj sňala odpovědnost za vypsanou podporu v případě, že Evropská komise rozhodne, že podpora byla neoprávněná. Původně byla na zasedání vlády pozvání předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Místo ní dorazili místopředsedové Jan Nehoda a Martin Laštůvka.
| Mládek: Nařízení vlády umožňuje vypsat podporu OZE bez notifikace |
|---|
| Nařízení o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů umožňuje výplatu bez takzvané evropské notifikace. Potvrdil to ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Energetický regulační úřad v polovině listopadu přitom rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v ČR pro příští rok vyplacena podpora nebude, protože by tím překročil zákon. Má jít až o 42 miliard korun. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková na začátku prosince uvedla, že úřad podporu na příští rok nevypíše, dokud ji neschválí Evropská komise. |
Provozovatelé v nejistotě
V nejistotě ohledně budoucnosti jsou tak stále provozovatelé obnovitelných zdrojů, kteří celkem pobírají ročně zhruba 40 miliard korun ročně. Poslední právní posudek, který si nechala zpracovat Komora OZE upozorňuje, že jádro dnešního problému vzniklo v roce 2011. Tehdy do vyplácení podpory vstoupil stát, který zavedl solární daň, z níž pak část podpory hradil. Zatímco podle tehdejšího výkladu unijních předpisů nebyla podpora hrazená z příspěvků odběratelů elektřiny veřejnou podporou, peníze ze státního rozpočtu už tuto definici splňovaly.
„Přinejmenším ta část podpor, které jsou i po novele poskytovány příjemcům z příspěvků spotřebitelů, by měla být nadále považována za existující podporu, která je slučitelná s vnitřním trhem a kterou je bez dalšího možné poskytovat i v roce 2016. Dále je třeba zdůraznit, že jediný orgán, který může závazně rozhodnout o tom, zda je určitá podpora existující či nová, je Evropská komise,“ uvádí v posudku advokátní kancelář Nedelka Kubáč Advokáti.
Bez podpory by se nejdříve dostali do existenčních problémů provozovatelé bioplynových stanic a biomasových zdrojů, které musí surovinu pro výrobu energie nakupovat průběžně. První výpadek příjmů by zažily v únoru, vysvětluje Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
Rezervní fondy na čtyři měsíce
Provozovatelé solárních elektráren mají v rámci podmínek pro poskytnutí bankovního financování pro výstavbu elektráren rezervní fondy, které mohou výpadek příjmů vykompenzovat po dobu zhruba čtyř měsíců. „Jako investoři jsme v situaci, že nemáme na co čekat. Bez vyplácení podpory můžeme přežít maximálně jedno čtvrtletí,“ říká Zdeněk Zeman, jednatel firem Zeman Energy, Rosten a FVE Hrabětice, který je jedním z těch, kdo minulý týden podali trestní oznámení na předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou.
„ Negativní důsledky nevypsání podpory by byly zcela zásadní, a to do mnoha oblastí a na mnoho subjektů. Valná většina provozovatelů, včetně fyzických osob, obcí a družstev by zkrachovala a zbývající by čelili vážným finančním problémům, byla by ohrožena stabilita bankovního sektoru, stát by čelil žalobám o náhradu škod a ochranu investic, došlo by ke zdražení tepla pro domácnosti,“ píše v otevřeném dopise vedení ERÚ Komora OZE.
