Vlněna se záchrany nedočká | E15.cz

Vlněna se záchrany nedočká

Areál brněnské textilky Vlněna
Areál brněnské textilky Vlněna
• 
ZDROJ: geolocation.ws

Robert Šimek, Profit

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Bývalý tovární areál Vlněny v centru Brna se může celý zbourat. Snaha zachránit jeho nejhodnotnější část ztroskotala. Ministerstvo kultury zamítlo návrh na zařazení paláce z 19. století na seznam památek.

Bývala to prosperující brněnská textilní továrna. Po krachu podniku v roce 1997 ale areál Vlněny mezi ulicemi Dornych a Přízova už 15 let jenom chátrá. V opuštěných halách přespávají bezdomovci a slavnou minulost fabriky připomínají jen stovky rozházených špulek a zaprášené vzorníky látek pod hromadami prachu a suti. Současný majitel, společnost CTP Invest, chce všechny stávající budovy zbourat a na jejich místě vybudovat nový obchodní a bytový komplex. Přesto to ještě počátkem roku vypadalo, že osud jedné z největších brněnských textilek není zcela zpečetěn. Památkáři dali totiž ministerstvu kultury podnět k zachování alespoň nejhodnotnější části komplexu – vstupní budovy. „Bourání je hotové rychle, ale zároveň s tím odchází i určitá kulturní hodnota areálu,“ vysvětloval Roman Čerbák z Národního památkového ústavu. Poslední naděje na záchranu ovšem tento týden padly. Ministerstvo kultury návrh zamítlo s odůvodněním, že na budově proběhly už tak nenávratné procesy, že zachránit nejde.

Studie nového komplexu

Vizualizace projektu, který má vzniknout místo areálu brněnské Vlněny Autor: skyscrapercity.com

Podnik rodu Bochnerů

Památkáři jsou rozhodnutím zklamáni. Tovární areál je podle nich hodnotný nejen architektonicky, ale také symbolicky. Zachycuje rys industriálního rozvoje Brna a dokládá, že moravská metropole byla kdysi textilním centrem celé střední Evropy.

Vlněna vznikla po druhé světové válce sloučením několika podniků, z nichž největší založil už roku 1828 českoněmecký podnikatel Johann Bochner. Po jeho smrti vedla továrnu nějakou dobu ovdovělá manželka Anna Bochnerová, která roku 1856 předala řízení synům Theodorovi a Edmundovi. Bratři společnými silami rodinný podnik rozšířili a zmodernizovali. Edmund Bochner se navíc věnoval veřejně prospěšné činnosti, byl například kurátorem moravskoslezského institutu pro slepce. Roku 1885 získal za své zásluhy v oblasti obchodu a průmyslu i obecně prospěšnou činnost šlechtický titul s přídomkem Edler von Stražisko, podle svého statku u Konice. Jeho erb byl přitom značně symbolický – dvě ozubená kola, odkazující na průmyslové podnikání.

Římská elegance

Kromě zámku ve Stražisku vlastnila rodina Bochnerů také dva městské paláce přímo v Brně. Jeden z nich si bratři Edmund a Theodor nechali postavit v 60. letech 19. století hned vedle své textilní továrny a využívali ho také jako hlavní úřadovnu.

Projektantem stavby, jedné z prvních novorenesančních budov v Brně, byl místní architekt Josef Arnold, který se nechal inspirovat vrcholným římským obdobím. Objekt postavil ve stylu vyspělé italizující novorenesance s důraz dal především na zvýrazněnou vstupní část. Stavbě dominuje také mohutná korunní římsa na volutových konzolách zdobených spirálovitým motivem. Výzdoba souvisí s osobitým stylem architekta, což je patrné například na dětských figurkách umístěných nad okny.

Průčelí paláce bylo později sjednoceno s architekturou sousedních továrních hal, nadále si ale zachovalo dominantní vzhled. Nyní se má však pohled na někdejší tovární areál radikálně změnit.

Zelená pro investora

„Před třemi lety jsme počítali s tím, že v továrně postavíme loftové byty. Dnes ale nechceme navazovat na staré budovy, jejichž rekonstrukce by převýšila výnos,“ vysvětluje architekt a zástupce investora Vladimír Pacek. Roman Čerbák z Národního památkového ústavu s ním nesouhlasí. Podle něj má areál specifickou atmosféru, které se dá právě při stavbě loftových bytů využít. „V západní společnosti je trendem bydlet v bývalých brownfieldech, takové bydlení bude lukrativní a vyplatí se investorovi i v České republice,“ myslí si.

Společnost CTP Invest má ovšem nyní zelenou a na názor památkářů se už nemusí ohlížet. Bourat se tedy bude, i když zatím není jasné, kdy přesně. „Výstavba projektu bude probíhat v několika fázích a zabere pět až sedm let,“ říká mediální zástupkyně CTP Invest Jana Bakešová. „Čas zahájení výstavby projektu ještě není rozhodnut a závisí na vývoji trhu,“ dodává.

Autor: Robert Šimek, Profit

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah