Vlněna se záchrany nedočká
Bývala to prosperující brněnská textilní továrna. Po krachu podniku v roce 1997 ale areál Vlněny mezi ulicemi Dornych a Přízova už 15 let jenom chátrá. V opuštěných halách přespávají bezdomovci a slavnou minulost fabriky připomínají jen stovky rozházených špulek a zaprášené vzorníky látek pod hromadami prachu a suti. Současný majitel, společnost CTP Invest, chce všechny stávající budovy zbourat a na jejich místě vybudovat nový obchodní a bytový komplex. Přesto to ještě počátkem roku vypadalo, že osud jedné z největších brněnských textilek není zcela zpečetěn. Památkáři dali totiž ministerstvu kultury podnět k zachování alespoň nejhodnotnější části komplexu – vstupní budovy. „Bourání je hotové rychle, ale zároveň s tím odchází i určitá kulturní hodnota areálu,“ vysvětloval Roman Čerbák z Národního památkového ústavu. Poslední naděje na záchranu ovšem tento týden padly. Ministerstvo kultury návrh zamítlo s odůvodněním, že na budově proběhly už tak nenávratné procesy, že zachránit nejde.
Studie nového komplexu
Vizualizace projektu, který má vzniknout místo areálu brněnské Vlněny
Podnik rodu Bochnerů
Památkáři jsou rozhodnutím zklamáni. Tovární areál je podle nich hodnotný nejen architektonicky, ale také symbolicky. Zachycuje rys industriálního rozvoje Brna a dokládá, že moravská metropole byla kdysi textilním centrem celé střední Evropy.
Vlněna vznikla po druhé světové válce sloučením několika podniků, z nichž největší založil už roku 1828 českoněmecký podnikatel Johann Bochner. Po jeho smrti vedla továrnu nějakou dobu ovdovělá manželka Anna Bochnerová, která roku 1856 předala řízení synům Theodorovi a Edmundovi. Bratři společnými silami rodinný podnik rozšířili a zmodernizovali. Edmund Bochner se navíc věnoval veřejně prospěšné činnosti, byl například kurátorem moravskoslezského institutu pro slepce. Roku 1885 získal za své zásluhy v oblasti obchodu a průmyslu i obecně prospěšnou činnost šlechtický titul s přídomkem Edler von Stražisko, podle svého statku u Konice. Jeho erb byl přitom značně symbolický – dvě ozubená kola, odkazující na průmyslové podnikání.
Římská elegance
Kromě zámku ve Stražisku vlastnila rodina Bochnerů také dva městské paláce přímo v Brně. Jeden z nich si bratři Edmund a Theodor nechali postavit v 60. letech 19. století hned vedle své textilní továrny a využívali ho také jako hlavní úřadovnu.
Projektantem stavby, jedné z prvních novorenesančních budov v Brně, byl místní architekt Josef Arnold, který se nechal inspirovat vrcholným římským obdobím. Objekt postavil ve stylu vyspělé italizující novorenesance s důraz dal především na zvýrazněnou vstupní část. Stavbě dominuje také mohutná korunní římsa na volutových konzolách zdobených spirálovitým motivem. Výzdoba souvisí s osobitým stylem architekta, což je patrné například na dětských figurkách umístěných nad okny.
Průčelí paláce bylo později sjednoceno s architekturou sousedních továrních hal, nadále si ale zachovalo dominantní vzhled. Nyní se má však pohled na někdejší tovární areál radikálně změnit.
Zelená pro investora
„Před třemi lety jsme počítali s tím, že v továrně postavíme loftové byty. Dnes ale nechceme navazovat na staré budovy, jejichž rekonstrukce by převýšila výnos,“ vysvětluje architekt a zástupce investora Vladimír Pacek. Roman Čerbák z Národního památkového ústavu s ním nesouhlasí. Podle něj má areál specifickou atmosféru, které se dá právě při stavbě loftových bytů využít. „V západní společnosti je trendem bydlet v bývalých brownfieldech, takové bydlení bude lukrativní a vyplatí se investorovi i v České republice,“ myslí si.
Společnost CTP Invest má ovšem nyní zelenou a na názor památkářů se už nemusí ohlížet. Bourat se tedy bude, i když zatím není jasné, kdy přesně. „Výstavba projektu bude probíhat v několika fázích a zabere pět až sedm let,“ říká mediální zástupkyně CTP Invest Jana Bakešová. „Čas zahájení výstavby projektu ještě není rozhodnut a závisí na vývoji trhu,“ dodává.
