V dokumentu, který má Komise vypustit do světa příští týden, bude určitě cíl pro snižování emisí oxidu uhličitého a pravděpodobně také řadou členských států prosazovaný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie. Na energetické úspory, které jsou součástí nynější strategie do roku 2020, místo nezbylo.
Proto letos 9. ledna poslal generální ředitel společnosti Knauf Tony Robson předsedovi Evropské komise José-Manuelu Barrosovi ostrý dopis, v němž varuje před odchodech firem vyrábějících izolační materiály z Evropy. „Pokud by se slova měnila v činy, otevíral bych nové závody po celé Evropě. Protože se tak ale neděje, zavřeli jsme právě výrobnu v Itálii a hodláme místo toho otevřít tři nové závody v USA, Turecku a Asii,“ píše Robson.
Nikdo dobrovolně zateplovat nebude
Robson tvrdí, že bez závazného cíle, nebude chtít nikdo dobrovolně do zateplování a další energetické izolace investovat. A to ani v případě, že jako u řady průmyslových firem se investice vrátí v řádu měsíců. Odvolává se na analýzy Mezinárodní agentury pro energii, která energetické úspory považuje za jeden z největších energetických zdrojů.
Server EurActiv zjistil, že Knauf zdaleka není jediný, který za závazný cíl pro energetickou účinnost lobbuje. Tento týden poslal šéf irské společnosti Kingspan Gene Murtagh dopis komisařce pro vědu a inovace, v němž vyjádřil podporu závazných cílů. I on varuje, že bez nich Evropa ztratí pracovní místa ve výrobnách izolací a stavebních firmách, která se přesunou do rychle se rozvíjejících zemí s dynamicky rostoucími městy. „Je to jednoduché, firmy investují do výzkumu a vývoj a budují továrny tam, kde je poptávka,“ tvrdí Murtagh.
Komisařka Máire Geoghegan Quinnová dostala dopis také od prezidenta společnosti Ingersoll Rand, který varuje, že nynější unijní pravidla nejsou dostatečná, aby nutila k co největšímu používání dostupných energeticky účinných technologií.
Firmy chtějí konkrétní cíl
Energetické firmy naopak namítají, že jednotlivé cíle a politiky Evropské unie v boji se změnami klimatu si navzájem odporují a deformují trh s energiemi. Ve strategii do roku 2030 by proto nejraději viděly jen jeden cíl, a to hodnotu, o kterou se mají snížit emise skleníkových plynů.
Nástrojem pro její dosažení by měl být fungující systém obchodování s emisními povolenkami.
Dodatečné cíle jako závazný podíl obnovitelných zdrojů, které jsou navíc podporované, či energetické úspory, tlačí ke dnu ceny emisních povolenek i ceny elektřiny. Energetické firmy pak bez podpory nemohou investovat do ekologičtějších elektráren.
