Vysoká pec ostravské hutě se dříve než za týden nerozjede. Obavy z budoucnosti sílí
Indický ocelářský magnát Sandžív Gupta se čím dál více blíží ostré zatáčce, kterou nemusí vybrat. Kvůli nízké poptávce po oceli a špatné finanční kondici své skupiny GFG oddaluje znovunajetí poslední provozované vysoké pece ve své ostravské ocelárně Liberty. Mezi zaměstnanci, kterých je v huti zhruba šest tisíc, tak panují obavy z budoucnosti podniku.
Poslední z původně čtyř pecí podnik odstavil před osmnácti dny s tím, že jde o mimořádnou událost „na dva týdny“. Zařízení, v němž hutě vyrábějí surové železo, klíčovou surovinu pro konečné ocelové produkty, už ale o moc déle v tomto stadiu udržovat nelze. Důvodem je vysoké riziko poškození i značné fixní náklady celého podniku, které se s odstavením pece mnohem výrazněji zakusují do hospodaření.
Ve čtvrtek vedení firmy odborářům sdělilo, že datum najetí vysoké pece sice ještě není pevně stanoveno, jako nejpravděpodobnější ale označilo 21. nebo 22. listopad. Redakci e15 společnost uvedená data nepotvrdila, prostřednictvím své mluvčí pouze zaslala obecné vyjádření.
„Vysoká pec je nyní v teplém útlumu a je stále udržována tak, aby nebyla technologicky poškozena. V podobné situaci se dříve ocitla rumunská huť ze stejné skupiny, která byla udržována v útlumu řadu týdnů,“ říká mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková.
Pec zmíněné rumunské ocelárny Galati byla podle tamního serveru Romania-insider v utlumeném režimu zhruba pět týdnů. Nutno ale dodat, že letos u ní proběhla údržba, a tak se nabízí otázka, jestli tak dlouho bez poškození vydrží i ostravská pec.
Riskantní úvahy
Obecně panuje mezi oceláři shoda, že pec by měla zůstat v utlumeném stavu dva, maximálně tři týdny. Delší období je vysoce riskantní, protože během útlumu je v peci výrazně nižší teplota než za běžného provozu. Kvůli tomu, že pec postupně chladne, zbytky taveniny uvnitř tuhnou, což může způsobit popraskání vyzdívky pece.
Ještě větší riziko poškození vyzdívky existuje v případě, že se firma rozhodne pec znovu nerozjet, ale naopak ji plně odstavit na delší období, tedy takzvaně sfouknout. „Vedení huti dokonce hovoří o operativním zastavování pece a opětovném rozjíždění. S každým dalším zhasnutím pece ale hrozí větší riziko, že popadají všechny vyzdívky a keramiky, které jsou na celé peci nejdražší,“ cituje Deník bývalého šéf Třineckých železáren Jiřího Ciencialu. Opravy spojené s případným vyhasnutím pece by si podle listu HN vyžádaly vyšší stovky milionů korun.
Naději na opětovné rozjetí pece ale podle odboráře Petra Slaniny vyvolává informace, že do areálu ocelárny po delší době dorazila první várka železné rudy. Dříve se totiž hovořilo o tom, že Liberty pro provoz velké pece nemá ani dostatek surovin a materiálu. Kromě železné rudy se v tomto ohledu skloňovaly také zásoby uhlí a kovového šrotu.
Výroba finálních ocelových produktů v ostravské huti sice zcela neustala, ale provoz je velmi omezený. „Ocelárna běžně vyráběla 180 tisíc tun oceli měsíčně. V posledních měsících to ale bylo pouhých 70 tisíc tun a po odstavení pece to může být i pod 50 tisíc tun,“ odhaduje předseda odborů ocelárny Liberty Ostrava Roman Bečica, podle něhož část provozů vyrábí ze zásob dříve vyrobených polotovarů, a tudíž si zatím vystačí bez provozu vysoké pece.
Ocelárně se díky tomu daří držet například výrobu trubek. U ploché oceli už ale její produkce výrazně ztrácí a drátovna stojí už od konce loňského roku.
Opožděné faktury a zahraniční trable
Firma má navíc dlouhodobé problémy se splácením faktur svých dodavatelů. V minulosti to odnesla například energetická firma Tameh, která v létě v jednu chvíli evidovala faktury po splatnosti do výše jedné miliardy korun. Mezi věřiteli je například i česká Exportní garanční a pojišťovací společnost, která se zaručila za půjčku huti v době pandemie.
Podle odborářů je už dnes jisté, že se huť bez přísunu dodatečného kapitálu dlouho v chodu neudrží, protože oživení poptávky očekávat nelze. „Pro Liberty je důležitým odbytištěm stavebnictví, které je v útlumu a kvůli vysokým úrokům ještě nějakou dobu bude,“ potvrzuje šéf Ocelářské unie Daniel Urban.
Firma přitom musí počítat s tím, že se bude nadále potýkat s vysokými cenami energií, ať už kvůli rostoucím poplatkům za distribuci energií, nebo kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. „K tomu se ocelárně každým rokem snižuje počet emisních povolenek, které dostává zdarma,“ dodává Urban.
Pokud by se pec vůbec nerozjela, Liberty by si musela nechat dovážet polotovary, takzvané bramy. To by však ještě dále zhoršilo ekonomiku provozu a nejčernější scénář, tedy konec ostravské huti, by se ještě přiblížil.
Guptův mateřský holding GFG řeší finanční potíže i v cizině. Rumunský podnik Galati čelí několika insolvenčním návrhům, protože podobně jako ostravská Liberty nestačí platit včas svým dodavatelům. V dobré kondici není ani Guptou nově koupená maďarská huť Dunaferr, kde s výplatou mezd zaměstnancům dokonce vypomáhá tamní vláda Viktora Orbána.
