Z největších hutí v Česku zbylo osm kovářů. Prohlédněte si zašlou slávu kladenské oceli
Kladenská koksovna ukončila výrobu ve druhé polovině 80. let. Válcovna Noval skončila v roce 2005 a slavná Poldi šla do konkurzu jen před několika měsíci. Podívejte se do historie kladenské oceli.
Produkce kladenské Vojtěšské huti během války rostla, a tak se roku 1942 rozhodlo o výstavbě samostatné koksovny. Ta spustila výrobu o dva roky později a postupně dosáhla roční produkce téměř dvou set tisíc tun.
Dalšího rozšíření se koksovna dočkala v roce 1955. Od roku 1976, kdy hutě definitivně vyhasly, se zde vyráběl do poloviny osmdesátých let pouze koks na topení. Nyní je areál v havarijním stavu, chátrají zde torza zahulovací věže, mlýnice a zásobníku.
"Kladno je od Prahy kousek, takže mám možnost sledovat tohle prazvláštní post-průmyslové město už více než deset let. A je s podivem, jak málo se tam za tu jednu dekádu změnilo. Huť, kolem které se v průběhu celého minulého století rozrůstalo město, je dávno pryč," dodává fotograf Viktor Mácha.
Nejděsivějším mementem slávy kladenské hutní výroby se stala dnes již neexistující hala válcovny. Po privatizaci v devadesátých letech byla vyčleněna z komplexu Poldi a do roku 2005 jí provozovala společnost Noval.
Po jejím odchodu nastalo v opuštěných prostorách rabování lovců kovů, které skončilo katastrofou, když se část výrobní haly 28. července 2007 zřítila. V rámci neodkladné demolice byla srovnána se zemí i sousedící budova skladů z roku 1918.
"Pokud termín brownfield má nějaké synonymum, pak je to Kladno. Je to až tragikomické, že z největší hutě v Čechách zůstala do současnosti v provozu jen malá kovárna PBK s posledními osmi kováři," dodává Mácha.
Další fotografie Viktora Máchy můžete vidět na Facebooku
Čtěte o tom, jak je na tom Česko s těžbou bitcoinu >>>
