Z největších hutí v Česku zbylo osm kovářů. Prohlédněte si zašlou slávu kladenské oceli | E15.cz

Z největších hutí v Česku zbylo osm kovářů. Prohlédněte si zašlou slávu kladenské oceli

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Kladenská koksovna ukončila výrobu ve druhé polovině 80. let. Válcovna Noval skončila v roce 2005 a slavná Poldi šla do konkurzu jen před několika měsíci. Podívejte se do historie kladenské oceli.

Produkce kladenské Vojtěšské huti během války rostla, a tak se roku 1942 rozhodlo o výstavbě samostatné koksovny. Ta spustila výrobu o dva roky později a postupně dosáhla roční produkce téměř dvou set tisíc tun.

Dalšího rozšíření se koksovna dočkala v roce 1955. Od roku 1976, kdy hutě definitivně vyhasly, se zde vyráběl do poloviny osmdesátých let pouze koks na topení. Nyní je areál v havarijním stavu, chátrají zde torza zahulovací věže, mlýnice a zásobníku.

 "Kladno je od Prahy kousek, takže mám možnost sledovat tohle prazvláštní post-průmyslové město už více než deset let. A je  s podivem, jak málo se tam za tu jednu dekádu změnilo. Huť, kolem které se v průběhu celého minulého století rozrůstalo město, je dávno pryč," dodává fotograf Viktor Mácha.

Nejděsivějším mementem slávy kladenské hutní výroby se stala dnes již neexistující hala válcovny. Po privatizaci v devadesátých letech byla vyčleněna z komplexu Poldi a do roku 2005 jí provozovala společnost Noval.

Po jejím odchodu nastalo v opuštěných prostorách  rabování lovců kovů, které skončilo katastrofou, když se část výrobní haly 28. července 2007 zřítila. V rámci neodkladné demolice byla srovnána se zemí i sousedící budova skladů z roku 1918.

"Pokud termín brownfield má nějaké synonymum, pak je to Kladno. Je to až tragikomické, že z největší hutě v Čechách zůstala do současnosti v provozu jen malá kovárna PBK s posledními osmi kováři," dodává Mácha.

Další fotografie Viktora Máchy můžete vidět na Facebooku

Čtěte o tom, jak je na tom Česko s těžbou bitcoinu >>>

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah