Plánované jaderné úložiště by mělo vzniknout v jedné ze sedmi lokalit, z nichž některé jsou poblíž hranic s Rakouskem. Přestože by mělo začít fungovat až v roce 2065, vášně v Rakousku budí už dnes. Rakouská strana nedávno dokonce pohrozila žalobou, pokud úložiště vznikne blízko jeho hranic.
Podle Zaorálka je ale dostatek času na jednání. „Jsme teprve na začátku vytipovávání možných lokalit. Rozhodnutí je v plánu v roce 2025 a samotný provoz ještě mnohem později. Je dost času na zkoumání míst a je vůbec otázka, zda bude některé z nich vhodné,“ uvedl Zaorálek.
Zaorálek: Rakouští hejtmani dostanou veškeré informace
Češi podle něj v počáteční fázi pozvou k jednání dotčené hejtmany z Horních a Dolních Rakous. „Mohou jednat se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a podobnými institucemi, které je informují o našem postupu, jaká kritéria je nutné splnit a podobně. Nemáme důvod bránit v poskytnutí těchto informací zahraničním kolegům, není to nic tajného,“ dodal Zaorálek.
Rakouské obavy z jádra
Rakouský ministr Kurz Zaorálkův krok ocenil a připomněl, že jeho země má z jaderné energetiky obavy. „Máme velké pochyby, a proto hodláme v souvislosti s úložištěm využít všech možností jednání, ale i veškeré právní procesy,“ zdůraznil Kurz.
Stejný postoj oznámil už minulý týden rakouský kancléř Werner Faymann. Podle něj se Rakousko staví jasně proti jaderné energii a je zcela proti konečným úložištím jaderného odpadu blízko hranic. Chce proto vést debaty na všech úrovních a vyčerpat k tomu všechny politické a právní možnosti.
| Úložiště jaderného odpadu |
|---|
| Mezi zvažovanými lokalitami pro úložiště jaderného odpadu jsou Čertovka a Březový potok v Plzeňském kraji, Magdalena na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Kraví hora na Žďársku, Hrádek na Jihlavsku a Horka pod Velkým Meziříčím. Některá místa leží nedaleko rakouských hranic. |
| Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů. |
