I přes uvalení sankcí Evropské unie se do Ruska dostaly tisíce zbraní ze Západu včetně těch z České republiky, která přitom ruský trh také přísně embarguje. Informovaly o tom investigativní portály The Insider a Investigace.cz. Například sportovní a lovecké zbraně České zbrojovky putují do Ruska přes partnera firmy v Turecku. Dceřiná společnost Colt CZ Group na zjištění okamžitě reagovala, potvrdil redakci CNN Prima News její manažer pro vnější vztahy Radek Hauerland. Celkem se mělo do země, která v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, dostat za poslední dva roky okolo 13 tisíc západních zbraní a téměř devět milionů kusů střeliva.
Výrobky s označením České zbrojovky do Ruska mířily přes jejího partnera Huglu, odhalili reportéři Investigace.cz. Turecká firma vyrábí zboží pod značkou české společnosti, konkrétně pod označením CZ a CZ-USA, a následně je měla dodávat do ruské obchodní sítě s názvem Alliance. Podle databáze ImportGenius dovezla Alliance do Ruska jen v roce 2023 lovecké pušky České zbrojovky o váze deset tun, tedy asi dva tisíce zbraní.
Hauerland pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že zbrojovka nikdy své zbraně z Česka nevyvezla a ani neudělila souhlas žádnému svému obchodnímu partnerovi k vývozu zbraní do Ruska od okamžiku účinnosti sankcí EU.
„Po obdržení informací od portálu Investigace.cz Česká zbrojovka okamžitě společnost Huglu ve věci údajného vývozu brokovnic s označením CZ do Ruska kontaktovala s upozorněním, že se jedná o zneužití označení značky CZ,“ uvedl Hauerland. Zdůraznil, že společnost od svého zahraničního partnera požadovala, aby okamžitě přestal zboží pod označením České zbrojovky do Ruska vyvážet.
V sankcionované zemi se podle informací Investigace.cz objevily i výrobky jiných tuzemských podniků. Obchodní síť Alliance kromě České zbrojovky od svého založení úzce spolupracovala také s českými výrobci optiky Meopta a střeliva Sellier & Bellot. Výrobky všech tří značek jsou dodnes dostupné v ruském e-shopu.
Sellier & Bellot upozornil české orgány
Majitelé Alliance Filip Gulčak a Michail Udalov mají také další spojení s Českem, napsaly Investigace.cz. Krátce po ruské anexi Krymu a uvalení prvních sankcí si zde založili firmu Lynxnight, s. r. o. Třetí majitelkou podniku je Dana Procházková, manželka Václava Procházky, který zastupuje značku nábojů Sellier & Bellot.
O tom, že se jejich výrobky dostávají na ruský trh, prý Sellier & Bellot ví. „Na tento případ jsme byli upozorněni již loni, a protože naše firma přísně dodržuje všechna pravidla pro vývoz a podporuje příslušná embarga vyplývající z politiky ČR i EU, bezodkladně jsme předali informace relevantním státním úřadům,“ uvedl pro web Investigace.cz generální ředitel firmy Radek Musil.
Vzhledem k malému množství jejich výrobků v Rusku je prý možné, že je vývozce zakoupil v distribuční síti kdekoliv na světě či v maloobchodě. Výskyt nábojů v zemi podniku podle Musila není lhostejný. Kudy přesně se střelivo do Ruska dostalo, firma není vzhledem k nedostupnosti sériových čísel schopná zjistit. „Již loni jsme se pokusili identifikovat zdroj, ze kterého mohly být zmíněné produkty Sellier & Bellot do Ruska přivezeny. Bohužel jde jen o podezření, které v tuto chvíli nemáme jak dokázat,“ dodal Musil.
Spolupráci s firmou Lynxnight či manželi Procházkovými popřel, stejně jako mluvčí firmy Meopta Jiří Coufal. „S Ruskem neobchodujeme a nedodáváme tam žádné naše zboží ani přes prostředníka. Týká se to jak průmyslové, tak sportovní optiky,“ reagoval Coufal.
Moskevský veletrh se zbraněmi z Itálie či Finska
Problém se ale podle ruského investigativního webu The Insider, který působí v exilu, zdaleka netýká jen Česka. Minulý rok na podzim se v Moskvě uskutečnil každoroční veletrh zbraní Orëlexpo. Zaměřen měl být na lokální výrobu. „Chceme celému světu dokázat, že jsme nejlepší. Přinejmenším exponenciálně rosteme a ve stejném tempu bychom měli podporovat všechny tuzemské výrobce,“ prohlásil tam významný zbrojař a pořadatel akce Michail Chubutija.
The Insider ale zjistil, že na veletrhu byly vystaveny i zbraně západních zbrojovek. Z fotografií a videí z akce je podle webu vidět, že na místě byly k vidění výrobky italské Beretty, finských Sako a Tikka či německého Blasera.
Téměř polovinu západních zbraní dovezených do Ruska v průběhu posledních dvou let tvoří Beretta. Podle zjištění The Insider skončilo v zemi více než 835 tisíc kusů nábojů a 5,9 tisíce ručních palných zbraní vyrobených tímto holdingem. Značnou část sankcionovaných zbraní do Ruska dovezl pořadatel veletrhu Chubutija, a to včetně těch českých.
Export Turecka do postsovětských zemí je neprůhledný
Turecko funguje zejména od rozpoutání války na Ukrajině jako významný prostředník, přes nějž se do Ruska dostávají západní produkty. Podniky tak obcházejí protiruské sankce. Jen za posledních devět měsíců putovalo do Moskvy přes Ankaru 45 „vysoce prioritních“ druhů zboží, jako jsou mikročipy či komunikační zařízení v celkové hodnotě 158 milionů dolarů (asi 3,6 miliardy korun).
Oproti stejnému období o rok dříve to představuje trojnásobný nárůst. Americký deník Financial Times ve své analýze upozorňuje, že export stejného zboží v období mezi lety 2015 a 2021 činil pouze 28 milionů dolarů (651 milionů korun), tedy méně než pětinu dnešního objemu.
Významný je také turecký export zboží dvojího užití. Pohyb počítačem řízených strojů, které mohou sloužit i k výrobě vojenského materiálu, se podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka velmi špatně kontroluje. „Mezi tyto výrobky se mohou řadit také modelářské motůrky, které lze použít i k výrobě dronů. Ty někdo může koupit v prodejně modeláře a následně převézt do zahraničí,“ řekl Hynek pro CNN Prima NEWS.
Export Turecka do postsovětských zemí je podle analýzy neprůhledný. Údaje Ankary se neshodují s deklarovaným množstvím, o kterém informují dané státy. Turecko například tvrdí, že za prvních devět měsíců minulého roku do Kazachstánu vyvezlo zboží v hodnotě 61 milionů dolarů (1,4 miliardy korun), Astana ale informuje, že z Turecka získala výrobky v hodnotě jen 6,6 milionu dolarů (153 milionů korun). Podle Investigace.cz to je potvrzení toho, že zboží v rozdílové hodnotě putuje do třetích zemí.
