Francouzský prezident Emmanuel Macron v posledních týdnech zaujal k válce na Ukrajině jestřábí postoj a snaží se v Rusku vzbudit přesvědčení, že je Evropa ochotná zajít v podpoře Kyjeva dál. Unijní země přitom s Moskvou nadále čile spolupracuje v oblasti jaderného průmyslu, který uniká západním sankcím. Francie ve velkém nakupuje ruský obohacený uran a je podezřelá z toho, že ho distribuuje dále po Evropě. Pod taktovkou Rosatomu se také podílí na stavbě jaderné elektrárny v Maďarsku.
Evropská jaderná velmoc je s flotilou 56 reaktorů pochopitelně výrazným spotřebitelem materiálu pro palivové články. Nová studie britského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) však poukazuje na to, že po ruské invazi na Ukrajinu francouzský zájem o dodávky od agresora paradoxně ještě vzrostl. „Dovoz ruského obohaceného uranu do Francie se od začátku roku 2022 výrazně zvýšil. Objem vzrostl o 184 procent,“ citoval Hlas Ameriky (VOA) autorku analýzy Daryu Dolzikovou.
Určení materiálu je těžké dosledovat
Zatímco v roce 2021 importovala podle think-tanku 110 tun tohoto materiálu, v roce 2022 objem stoupl na 312 tun. Loni hmotnostně klesl na 223 tun, ne však v objemu peněz. V předválečném roce Francie zaplatila Rusku za tuto komoditu 93 milionů eur, v roce 2022 to bylo 359 milionů a loni 396 milionů eur. Na podobné úrovni byl francouzský import ruského uranu naposledy v roce 2014, kdy země nakoupila 399 tun za 398 milionů eur.
Paříž není v jednoduché situaci. Největším globálním těžařem uranu je sice Kazachstán, Rusko však drží svět do velké míry v šachu v konverzi a obohacování suroviny. Nachází se tam téměř polovina kapacit na přeměnu uranu a podobné je to i s jeho obohacováním. Francie se snaží z této pasti vymanit, společnost Orano v říjnu schválila investici 1,7 miliardy eur do zvýšení kapacity podniku na obohacování na jihu Francie o více než třicet procent. Neklid v Africe navíc ohrozil dodávky uranu z Nigeru, což přispívá k francouzské potřebě mít dostatečné zásoby materiálu.
RUSI míní, že tvorba železných zásob je jedním z možných vysvětlení zvýšeného dovozu z Ruska. Paříž se navíc podle něj může obávat, že ruský jaderný průmysl se nakonec přece jen stane terčem sankcí, a snaží se tak využít dodavatelských cest, dokud to jde. Další možností podle institutu je, že nárůst je dán zvýšením domácí poptávky, což však nepovažuje za příliš pravděpodobné. Think-tank naznačuje, že část francouzského dovozu nejspíše končí jinde.
„Ačkoli přesný tok a využití ruského materiálu, který se do Francie dováží, je obtížné dosledovat, zdá se, že země možná nabízí odbytiště pro ruský obohacený uran, který již není v jiných státech vítán,“ uvádí institut. „To může usnadňovat přerozdělení ruských dodávek napříč dodavatelskými řetězci evropských energetických společností, což Rusku zajišťuje pokračování přístupu na evropský trh s jaderným palivem, i když se některé země snaží odklonit od ruských dodávek,“ vysvětluje think-tank.
Palivo pro reaktory VVER
Velké znepokojení nad účinností diverzifikace budí i fakt, že francouzská společnost Framatome, z většiny vlastněná zájemcem o rozvoj jádra v Česku EDF, úzce spolupracuje s ruskou státní firmou TVEL na vývoji jaderného paliva. Francouzská firma chce tímto způsobem obsluhovat evropské jaderné reaktory ruského původu, které provozuje vedle Česka i Slovensko, Maďarsko, Finsko a Bulharsko. Za tímto účelem loni vznikla nová společnost European Hexagonal Fuel.
„Putin se tajně směje,“ komentoval tento měsíc podle Bloombergu záměr Vladimir Slivjak z ekologické organizace Ecodefense. „To by učinilo Evropu ještě více závislou na Rusku z hlediska energetické politiky a posílilo geopolitický vliv Kremlu,“ podotkl. Palivo pro reaktory typu VVER by se mělo vyrábět v podniku Framatome v německém Lingenu, kde se už produkují tyče pro neruské reaktory například v Británii nebo ve Švédsku.
Nová společnost nyní žádá německé úřady o povolení. Aktivisté ze země, která se loni jádra vzdala, však naléhají na orgány, aby žádostí nevyhověly. Tvrdí, že výroba by nejen sabotovala německý odchod od atomu, ale také financovala ruskou válečnou mašinerii. „Musíme snížit vliv Ruska na energetický sektor,“ míní i dolnosaský ministr energetiky Christian Meyer. Němci se také obávají, že povolení by za současných okolností mohlo otevřít dveře ruské špionáži nebo Kremlu ulehčit sabotážní činnost.
Nejde však o jedinou spolupráci Framatome s Rosatomem, pod který TVEL spadá. V průběhu uplynulého roku se objevovaly zprávy o tom, že roste francouzská role ve výstavbě nových reaktorů v maďarské elektrárně Paks. Budapešť podepsala nestandardní dohodu o výstavbě za pomoci ruské půjčky v roce 2014 a doufá, že dva nové bloky budou k síti připojeny na počátku příští dekády. Řídicí systém pro ně mělo původně dodat francouzsko-německé konsorcium, ale vláda v Berlíně odmítla schválit účast společnosti Siemens.
Francouzský příspěvek do projektu se také výrazně zvýšil poté, co EDF převzala část aktivit americké společnosti General Electric, která má do nové elektrárny dodat turbíny. Spekuluje se o tom, že Budapešť usiluje o úzkou spolupráci s Paříží i proto, že v ní vidí pojistku proti přijetí unijních sankcí na ruský jaderný byznys.
