Polský Kościuszkův institut, který v nové publikaci zmapoval energetickou bezpečnost visegrádských zemí, dokonce citoval studii, podle níž by česká spotřeba mohla dosáhnout až dvanácti miliard kubíků ročně. „Plyn je momentálně mnohem dražší než domácí hnědé uhlí a zvýšila by se dovozní závislost České republiky,“ upozornili v této souvislosti autoři kapitoly o české energetice Petr Binhack a Jakub Jaroš.
Společnost ČEZ staví paroplynovou elektrárnu v severočeských Počeradech a další chystá u Mělníka. Firma RWE zvažuje, že podobný zdroj elektřiny postaví nedaleko Mochova u Prahy. Ministerstvo průmyslu uvádí, že určité zvýšení spotřeby plynu je možné očekávat i bez ohledu na nové elektrárny. „V letech 2011 až 2013 bude docházet k růstu, který bude souviset s oživením v oblasti průmyslu a plynofikací související s novou zástavbou,“ uvedl úřad ve své prezentaci.
Kościuszkův institut kromě toho připomíná riziko, že kvůli územním limitům těžby uhlí a nedostatku této suroviny se rozpadne systém centrálního zásobování teplem v Česku. Nahradily by ho pak malé lokální zdroje, které jako surovinu využívají právě plyn.
Ministerstvo průmyslu na druhé straně uvedlo, že v určitých případech je využití plynu v teplárenství přínosné. Předpokládá „mírné, leč setrvalé zvyšování spotřeby zemního plynu pro užití v oblasti výroby decentralizovaného tepla“, kde se nehodí ani uhlí, ani biomasa, jejíž domácí zásoby jsou omezené. „Tam je role zemního plynu velmi přínosná,“ zdůrazňuje Sochor. Stejně tak připomíná význam plynu pro výrobu špičkové elektřiny a regulaci elektrizační soustavy. Ministerstvo také očekává malé navýšení využití plynu v dopravě.
Úřad Martina Kocourka také mírní přehnané obavy ze závislosti na dovozu plynu. Energetická bezpečnost je v této oblasti podle ministerstva „na jedné z nejvyšších úrovní v rámci zemí EU“. Kromě diverzifikace plynovodů úřad ve své prezentaci připomíná, že současná kapacita všech zásobníků přesahuje tři miliardy metrů krychlových, a má dokonce dosáhnout 4,7 miliardy – tedy více než poloviny současné roční spotřeby.
Dopadům dražšího plynu na vyšší ceny elektřiny se pak podle dalších informací deníku E15 Česko nevyhne, ani kdyby samo plynové elektrárny nestavělo. K vyššímu využití plynu při výrobě elektřiny se totiž kvůli uzavírání jaderných elektráren chystá Německo, jehož velký sousední trh je s tím tuzemským propojen.
