Kolik státy NATO vydávají na obranu? Nový cíl je 5 procent HDP
Výdaje na obranu v zemích NATO čeká zásadní růst. Dvaatřicet členských států Severoatlantické aliance se na summitu v Haagu dohodlo, že do roku 2035 navýší své obranné rozpočty až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Cílem je posílit vojenské kapacity a bezpečnostní infrastrukturu v reakci na pokračující hrozbu ze strany Ruska a potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny.
Nový rozpočtový cíl NATO je ambicióznější než dosavadní závazek z roku 2014, který počítal s výdaji ve výši dvou procent HDP. Tento cíl dnes plní 23 z 32 členských zemí aliance – včetně České republiky, která loni podle dat ministerstva obrany vydala na armádu 2,08 procenta HDP.
Obranné výdaje porostou: 3,5 % HDP na armádu, 1,5 % na bezpečnost
Dle nové dohody by do deseti let měly jednotlivé země NATO alokovat minimálně 3,5 procenta HDP na armádní výdaje. Dalších až 1,5 procenta HDP pak má směřovat na širší oblast bezpečnosti – například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost, budování zdravotnických zařízení nebo logistické kapacity. Průběžné přezkoumání plnění je naplánováno na rok 2029.
Podle aliančních představitelů je dohoda reakcí na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě i na tlak Spojených států, které dlouhodobě žádají, aby evropské země nesly větší podíl odpovědnosti za vlastní obranu.
Řecko a Polsko míří vysoko. Česko drží stabilní úroveň Jedním z lídrů ve výdajích na obranu je tradičně Řecko. V roce 2025 plánuje vydat téměř šest procent HDP, což je téměř trojnásobek původního cíle NATO. V rozpočtu to znamená skok z 3,5 miliardy eur na 6,1 miliardy eur. Peníze půjdou především na nákup protivzdušných systémů, stíhacích letounů a nových lodí. Podle ministra obrany Nikose Dendiase je hlavním důvodem posilování vojenské kapacity Turecka, regionálního rivala.
Vysoké tempo zbrojení drží i Polsko, které dlouhodobě investuje do modernizace armády, nákupu techniky a posílení východního křídla NATO.
Česká republika zatím zůstává mezi premianty, i když bez extrémních skoků. V roce 2024 činil rozpočet ministerstva obrany 164 miliard korun, z toho bylo využito 159 miliard – tedy zhruba 1,99 procenta HDP. Pro letošní rok je plánováno dosažení 2,2 procenta HDP, což by Česko stále udrželo mezi plniči aliančních závazků.
Srovnání: Kdo vydává nejvíc na obranu?
Loňskou tabulku se 4,1 procenta HDP na obranu jasně vedlo Polsko, následovalo Estonsko s více než 3,4 procenta HDP. Spojené státy skončily těsně za pobaltskou zemí.
Jenže americký HDP je s polským či estonským nesrovnatelný. „Celkově Evropská unie loni vynaložila na obranu asi 330 miliard eur, od napadení Ukrajiny Ruskem je to nárůst o třicet procent. Přesto jde pouze o třetinu toho, co v roce 2024 daly na obranu USA,“ zdůraznil výkonný ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý.
