Toto jsou největší evropští exportéři zbraní. Česko patří mezi špičku spolu s dobyvačným impériem
Které evropské země vydělaly nejvíc peněz na exportu zbraní na počet obyvatel? Podívejte se na žebříček zpracovaný na základě dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2022. Ve srovnání se vysoko umístilo i Česko nebo třeba neutrální Švýcarsko. Odhadnete, jaké země mají nejvýkonnější obranný průmysl?
10. Nizozemsko
První desítku evropských zemí s největším vývozem zbraní na počet obyvatel uzavírá Nizozemsko. Podle dat SIPRI země v roce 2022 vyvezla zbraně v hodnotě 55,76 milionu amerických dolarů na milion obyvatel. Celková hodnota exportu zbraní dosáhla 981,3 milionu dolarů. Jde o poměrně vysoký výkon vzhledem k velikosti populace i rozloze země, která patří mezi hustě zalidněné státy západní Evropy.
Nizozemský zbrojní průmysl není tak rozsáhlý jako v některých větších evropských zemích, ale vyznačuje se vysokou technologickou vyspělostí. Zaměřuje se především na moderní elektroniku, radary, senzory, systémy velení a řízení, a také na úpravy vojenské techniky pro námořní síly. Země má silnou loděnici Damen Group, která se podílí na stavbě vojenských plavidel, a také firmy jako Thales Nederland, specializující se na obranné technologie.
Z politického hlediska má Nizozemsko velmi přísnou legislativu týkající se vývozu zbraní, která zohledňuje lidská práva a mezinárodní konflikty. Od roku 2022 se Nizozemsko aktivně podílí na vojenské podpoře Ukrajiny, zejména formou dodávek těžké techniky a obranných systémů. Vývoz směřoval zejména do spojeneckých a partnerských zemí a nizozemská vláda opakovaně kladla důraz na odpovědný export v souladu s mezinárodním právem.
9. Rusko
Pokud bychom se zaměřili na absolutní hodnotu vyvezených zbraní, obsadilo by Rusko s odstupem první pozici. Celkový objem vývozu tvořil celkem 10,8 miliardy dolarů. V přepočtu na počet obyvatel ale Rusko zůstává s hodnotou 75,31 milionů dolarů na milion obyvatel na devátém místě. Země tradičně zásobuje vojenskou technikou země v Asii, Africe i Latinské Americe.
Ruský zbrojní průmysl je hluboce zakořeněn v sovětské éře a dodnes produkuje široké spektrum vojenské techniky – od útočných pušek AK-47 až po stíhací letouny Su-35, protiletadlové systémy S-400 či tanky T-90. Výrobní kapacity jsou rozsáhlé a často státní nebo státem kontrolované. Rusko bylo dlouho považováno za hlavního dodavatele pro země s omezeným přístupem k západním technologiím.
Útok na Ukrajinu v únoru 2022 měl významný dopad i na postavení Ruska v oblasti mezinárodního obchodu se zbraněmi. Kvůli rozsáhlé invazi čelí sankcím, izolaci a ztrátě některých tradičních odběratelů. Zároveň se ale snažilo udržet vztahy se zeměmi jako Indie, Čína nebo Írán. Konflikt zásadně ovlivnil vnímání ruského zbrojního exportu a vyvolal otázky ohledně spolehlivosti a kvality ruské techniky nasazované přímo ve válce.
8. Španělsko
Osmou příčku v žebříčku obsadilo Španělsko. Na počet obyvatel podle dat SIPRI za rok 2022 vyvezlo zbraně v hodnotě 90,02 milionu dolarů na milion obyvatel. Jako jedna z největších zemí jihozápadní Evropy kombinuje silné průmyslové zázemí s rostoucím geopolitickým vlivem v EU i NATO.
Zbrojní průmysl Španělska se zaměřuje na leteckou techniku, obrněná vozidla, lodní systémy i zbraně pro pozemní síly. Významnými firmami jsou například Airbus Defence and Space (s podílem na výrobě dopravních a bojových letounů) a Santa Bárbara Sistemas, výrobce tanků a dělostřelectva. Průmysl často funguje v rámci mezinárodních konsorcií a společných projektů, což zvyšuje jeho konkurenceschopnost.
Stejně jako další evropské státy i Španělsko aktivně podporuje Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Tamní vláda zároveň trvale uplatňuje pravidla omezující vývoz zbraní do oblastí porušování lidských práv. Vývoz zbraní tak směřoval zejména k tradičním spojencům a partnerům v Evropě, Latinské Americe a na Blízkém východě. Vzhledem k rostoucím bezpečnostním výzvám klade země důraz na etiku exportu a posilování vlastní obranyschopnosti.
7. Itálie
Itálie se umístila na sedmé příčce v žebříčku vývozu zbraní na obyvatele s hodnotou 98,12 milionu USD na milion obyvatel. Celkový objem italského zbrojního exportu dosáhl 5,79 miliardy dolarů, což z ní činí jednoho z nejvýznamnějších vývozců v rámci Evropy i celosvětově. Jako klíčová země jižní Evropy s rozvinutým průmyslovým sektorem těží Itálie ze své geografické polohy i členství v NATO a EU.
Italský obranný průmysl má dlouhou tradici a vyznačuje se vysokou technologickou úrovní. Zaměřuje se především na výrobu letecké techniky, námořních systémů, obrněných vozidel a elektroniky pro řízení boje. Významnými firmami jsou Leonardo (letectví, vrtulníky, senzory), Fincantieri (vojenské lodě) a Iveco Defence Vehicles (taktická vozidla). Itálie se také aktivně podílí na mezinárodních obranných projektech a spolupracuje s dalšími evropskými výrobci.
Itálie podporuje sankce vůči Rusku a zapojila se i do vojenské pomoci Ukrajině jako napadené zemi. Současně čelila vnitřním debatám ohledně vývozu zbraní do některých nestabilních regionů, například do severní Afriky nebo na Blízký východ.
6. Švýcarsko
Šesté místo pro Švýcarsko může někomu připadat překvapivé. Země známá pro svou politickou neutralitu i neúčast v ozbrojených konfliktech má ale přesto rozvinutý obranný průmysl, který se orientuje především na export do západních partnerských zemí. Celkem Švýcarsko vyvezlo zbraně v hodnotě 114,99 milionu dolarů na milion obyvatel.
Zbrojní průmysl ze země helvétského kříže se zaměřuje především na špičkové optické, elektronické a zbraňové systémy pro speciální síly a obranné účely. Vyrábějí se zde mimo jiné přesné ruční zbraně (např. známé pistole SIG Sauer), munice, komponenty pro letectví a obrannou elektroniku. Mnoho společností v tomto odvětví má tradici sahající až do 19. století a jejich produkce je známa kvalitou, spolehlivostí a přesností. Švýcarsko často dodává komponenty, které jsou dále využívány v komplexnějších systémech vyráběných v jiných zemích.
Navzdory své neutralitě Švýcarsko umožňuje vývoz zbraní do zahraničí, ale podléhá to přísné regulaci a kontrole. V roce 2022 země čelila mezinárodnímu tlaku kvůli svému odmítnutí povolit reexport švýcarské munice z Německa na Ukrajinu. Tento postoj vyplývá z neutrality zakotvené v ústavě a mezinárodní politice Švýcarska. Exporty do rizikových oblastí jsou přísně omezeny, což vysvětluje vysoký podíl vývozu na obyvatele při relativně kontrolovaném objemu celkového exportu.
5. Francie
Na pátém místě se podle údajů SIPRI umístila Francie s hodnotou 117,42 milionu USD na milion obyvatel. S celkovým exportem dosahujícím 7,93 miliardy dolarů patřila mezi naprostou špičku evropských vývozců hned za zmiňovaným Ruskem. Jako velká evropská mocnost se silným obranným a průmyslovým zázemím hraje Francie dlouhodobě klíčovou roli v oblasti globálního obchodu se zbraněmi.
Francouzský zbrojní průmysl má hluboké historické kořeny a je podporován i ze strany státu. Země vyrábí široké spektrum vojenské techniky. Od bojových letounů Rafale a ponorek třídy Barracuda až po dělostřelectvo, obrněná vozidla, raketové systémy a satelitní technologie. Mezi hlavní hráče patří společnosti jako Dassault Aviation, Naval Group, Thales či Nexter. Francie se také výrazně angažuje v mezinárodních obranných konsorciích a projektech (např. Eurofighter, MBDA).
Vývoz zbraní směřuje nejen do Evropy, ale také do oblasti Blízkého východu, Asie a Afriky, kde však čelí kontroverzí, například kvůli exportům do Saúdské Arábie a Egypta. Francouzská vláda kontroluje vývozní povolení, přičemž klade důraz na strategické a geopolitické zájmy, často v kombinaci s ekonomickými prioritami. Díky tomu je Francie nejen průmyslovou, ale i diplomatickou zbrojní velmocí.
4. Česko
Poměrně vysoko se v tomto žebříčku umístilo i Česko. Hodnota vývozu činila 134,76 milionu dolarů na milion obyvatel, což stačilo na čtvrté místo mezi evropskými zeměmi. Celkový objem exportu dosáhl 1,44 miliardy dolarů, což potvrzuje roli Česka jako významného hráče ve středoevropském obranném průmyslu.
Český zbrojní průmysl má hluboké kořeny sahající až do první republiky, kdy byl jedním z největších v Evropě. Dnes se soustředí především na výrobu ručních zbraní (například CZUB), munice, lehkých obrněných vozidel, radarových systémů a leteckých součástek. Mezi známé společnosti patří Česká zbrojovka, Excalibur Army, Aero Vodochody nebo Omnipol. Průmysl je silně exportně orientovaný a je často zapojený do mezinárodních projektů s přímými dodávkami do krizových oblastí.
Ruská agrese na Ukrajinu přinesla zásadní proměnu českého obranného vývozu. Země se stala jedním z klíčových dodavatelů zbraní a vojenského materiálu. Česká vláda export výslovně podporovala, a to jak přímými dodávkami, tak prostřednictvím licencí pro domácí firmy. Díky pružné legislativě a schopnosti rychle reagovat na poptávku se Česko zařadilo mezi nejaktivnější evropské partnery Ukrajiny. Zároveň pokračovalo ve vývozu do tradičních destinací v Asii, Africe a Latinské Americe, s důrazem na dodržování mezinárodních pravidel.
3. Norsko
Norsko mělo ze zemí v tomto žebříčku nejnižší celkový objem exportu zbraní, konkrétně 756,8 milionu dolarů. V přepočtu na obyvatele to ale s hodnotou 140,15 milionu dolarů na milion obyvatel stačí na třetí místo. Jako severská země s vysokou technologickou vyspělostí a stabilní ekonomikou se Norsko specializuje na vysoce sofistikované obranné technologie a dlouhodobě posiluje svou pozici v NATO.
Norský zbrojní průmysl je relativně kompaktní, ale technologicky velmi pokročilý. Země se specializuje především na pokročilé řízené zbraně, obranné systémy pro námořnictvo a senzory. Nejvýznamnější firmou je Kongsberg Defence & Aerospace, která vyrábí například proslulý raketový systém NASAMS – jeden z klíčových systémů protivzdušné obrany využívaný i v USA a dalších členských státech NATO. Dále se Norsko podílí na vývoji a výrobě součástek pro stíhací letouny F-35.
Od roku 2022 se Norsko aktivně zapojilo i do podpory Ukrajiny v reakci na ruskou invazi a dodávalo vojenskou techniku včetně protivzdušných systémů, munice a obranných prostředků. Přestože je norská legislativa k vývozu zbraní přísná a klade důraz na lidská práva a stabilitu cílových zemí, vláda flexibilně reagovala na nové bezpečnostní výzvy. Export zbraní tak směřoval hlavně do partnerských států NATO a dalších důvěryhodných zemí, přičemž Norsko posilovalo svou roli jako spolehlivý a etický dodavatel moderních obranných technologií.
2. Švédsko
Druhé místo získalo Švédsko. Podle dat SIPRI země vyvezla zbraně s hodnotou 143,66 milionu dolarů na milion obyvatel. Švédsko bylo zároveň známé svou tradiční neutralitou a nečlenstvím v obranných blocích, ale situace se začala dynamicky měnit po ruské invazi na Ukrajinu, která ovlivnila i švédskou bezpečnostní politiku.
Švédský zbrojní průmysl patří dlouhodobě k technologicky nejvyspělejším na světě. Země se specializuje zejména na výrobu bojových letounů (JAS 39 Gripen od firmy Saab), protivzdušné obrany, munice, ručních zbraní, obrněné techniky a pokročilé elektroniky. Saab je vlajkovou lodí švédského obranného sektoru, ale významné jsou i další podniky, například BAE Systems Hägglunds, vyrábějící pásová bojová vozidla. Produkce je vysoce exportně orientovaná a často vzniká ve spolupráci se zahraničními partnery.
Rok 2022 znamenal pro Švédsko zásadní posun v obranné politice, země oficiálně požádala o vstup do NATO, čímž reagovala na ruskou agresi vůči Ukrajině. Švédský vývoz zbraní i nadále směřoval do demokratických států s důrazem na respektování lidských práv a mezinárodní stability. Zároveň se zvýšil tlak na přehodnocení některých dřívějších vývozních partnerství.
1. Bulharsko
S odstupem první v tomto žebříčku skončilo Bulharsko. To získalo s hodnotou vyvezených zbraní 255,83 milionu dolarů na milion obyvatel, což je s výrazným náskokem nejvyšší hodnota mezi evropskými státy. Celkový objem vývozu činil 1,74 miliardy dolarů, což je pro tuto balkánskou zemi s přibližně 6,8 miliony obyvatel mimořádně vysoké číslo.
Bulharsko má dlouhou tradici výroby zbraní východního typu, která sahá do dob sovětského bloku. Jeho zbrojní průmysl se zaměřuje především na munici, ruční palné zbraně, granátomety, minomety a další výzbroj kompatibilní se standardy armád bývalých zemí Varšavské smlouvy. Mezi hlavní producenty patří společnosti Arsenal, VMZ Sopot nebo Kintex. Bulharsko se díky těmto kapacitám stalo po rozpadu východního bloku jedním z hlavních dodavatelů zbraní do nestabilních regionů i pro spojence, kteří stále používají techniku sovětského typu.
Klíčovou roli pro export zbraní sehrála ruská invaze na Ukrajinu. Bulharské firmy a státní sklady disponovaly obrovskými zásobami munice a zbraní, které byly okamžitě poptávány v rámci snah o urgentní vyzbrojení Ukrajiny. Ačkoliv se bulharská vláda oficiálně stavěla zdrženlivě, většina vývozu probíhala přes prostředníky v zemích NATO, zejména v Polsku a Rumunsku, odkud se materiál dostával na Ukrajinu. Díky tomuto nepřímému, ale zásadnímu zapojení se Bulharsko stalo jedním z pilířů obranné podpory Kyjeva, což vysvětluje jeho výjimečné postavení v žebříčku.
