Zkušenosti s fixací cen energií: Komu se vyplatila sázka na jistotu?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Pinkas, Euro

Cenu elektřiny nebo plynu si na podzim 2013 zafixovala řada domácností. Jak si stojí fixované ceny v porovnání s těmi standardními? Vyplácejí se a vyplatí se i do budoucna? Přinášíme vám srovnání běžných tarifů s fixovanými produkty z předešlých let.

Fixace cen elektřiny, fixace cen plynu – magická formulka, kterou se v poslední době ohání stále víc dodavatelů. Při fixaci nám zůstane cena neměnná po určité období (zpravidla dva nebo tři roky). Ceny elektřiny a plynu na burzách se průběžně mění, a podle toho i zákazníci můžou na fixaci vydělat nebo prodělat.

Jak dopadli ti, kteří si sjednali pevnou a neměnnou cenu energií v letech 2012 a 2013. Srovnali jsme jejich ceny s klasickými tarify. Vyplatila se sázka na jistotu?

Fixace jako zbraň v konkurenčním boji

Možnost zafixovat si cenu elektřiny i plynu se ve větší míře začala objevovat od roku 2011. V srpnu téhož roku totiž vstoupila v platnost novela energetického zákona, která rozšířila práva zákazníků na odstoupení od smlouvy.

Konkurence na energetickém trhu je dnes hodně ostrá, je přeplněno a bojuje se doslova o každého odběratele. Fixace ceny je (a zároveň fixace zákazníka) je tedy pro dodavatele v tomto konkurenčním boji vítaná zbraň. Mimochodem jen v roce 2013 změnilo podle údajů Operátora trhu (OTE) dodavatele elektřiny na 288 tisíc domácností, k jinému dodavateli plynu přešlo přes 293 tisíc domácností – a zatím nic nevypadá, že by se škatulata měla přestat hýbat.

Srovnání cen energií: Fixace versus klasika

Podívejme se na cenová srovnání několika příkladů cen při fixaci a u klasických tarifů, kdy se cena průběžně mění. Při porovnávání jsme nepracovali s kompletní cenou energií. Výběrem dodavatele totiž můžeme ovlivnit jen část ceny, regulovaná část ceny je diktovaná státem – a že se tato část ceny měnit nebude, to žádný dodavatel nemůže pochopitelně garantovat.

Fixace ceny nás nebrání před případným zdražením poplatků, které každoročně stanovuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a samozřejmě ani daní. Podíl tržní (a tedy ovlivnitelné) složky je u elektřiny necelá polovina celkové ceny, jde o takzvanou silovou elektřinu, u plynu skoro osmdesát procent, tržní složce se říká dodávka plynu.

Cenu silové elektřiny, která je stanovena za každou spotřebovanou megawatthodinu, jsme srovnali pro nejběžnější sazbu D02d používanou pro svícení a provoz domácích spotřebičů, a to pro domácnost v regionu distributora ČEZ Distribuce (což je téměř celé území Česka s výjimkou Prahy, jižních Čech a jižní Moravy).

Dřívější fix se příliš nevyplatil

Co se fixace cen energií týče, dá se říci, že čím později ji odběratelé případně uzavřeli, tím méně nyní platí – jak je patrné i z našeho srovnání. A jak ukazují příklady z dřívějšího období, fixované ceny nemusí být vždy výhodné. „Pokud jde o elektřinu, fixace cen uzavřené v letech 2011 a 2012 se nevyplatily, ceny silové elektřiny dlouhodobě klesají. V případě plynu se mohla vyplatit fixace ceny v roce 2011, tehdy byla cena nižší než v následujícím období,“ říká Jiří Gavor z analytické společnosti ENA. Poznamenává, že v letech 2011 a 2012 však nebyly smlouvy s fixovanou cenou zdaleka tak rozšířené, jako jsou dnes.

Celý článek je k dispozici na serveru Peníze.cz.

Elektřina 2014: Energie pro domácnosti zlevnila o tisíce korun

Slévárny tratí na zelené energii