„Tuzemská architektura snese srovnání se zahraničím, snad by jí jen prospělo víc odvahy experimentovat,“ uvedl Lukeš v debatě Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). „Je třeba se víc otevřít světu,“ dodal. V Česku se totiž soutěže, jichž by se účastnili zahraniční architekti, konají ojediněle. Přitom právě mezinárodní zkušenosti často stály u zrodu dnes uznávaných projektů z doby nedávného realitního boomu.
Například kancelářský komplex The Park na pražském Chodově je dílem tehdy nově vzniklého ateliéru Cigler Marani Architects, jehož spoluzakladatelem byl architekt se zkušenostmi nejen ze Spojených států a z Německa Vincent Marani. Rozsáhlé zelené plochy v areálu The Park bylo možné vytvořit i díky velkorysému přístupu developerské firmy AIG Lincoln, která však s nástupem finanční krize utlumila své aktivity v Česku.
Studio Cigler Marani Architects je podepsáno i pod řadou budoucích projektů jako například aktuálně rozestavěným komerčním komplexem Florentinum u pražského Masarykova nádraží či několik let chystané zástavby jinonického brownfieldu Waltrovka, který letos koupila skupina Penta.
Architekturu zanedbané čtvrti Karlína v minulých letech pozdvihlo seskupení Karlin Group kolem developera Serge Borensteina. Na jeho už realizovaných projektech se podílel například katalánský architekt Ricardo Bofill. Master plan pro chystaný projekt River Gardens vyhrál v početné zahraniční konkurenci rakouský ateliér Baumschlager Eberle. Návrh připravované kancelářské budovy Falcon v Praze 2 zpracoval v Česku žijící umělec argentinsko-slovenského původu Federico Díaz.
„Předpokladem pro úspěšnou spolupráci je výběr kvalitního lokálního projektanta, který musí mít respekt zahraničního architekta,“ připomněl generální manažer Karlin Group Jan Ludvík. Borensteinovy vize ale také zbrzdil utažený přísun peněz od zahraničního investora, a tak například projekt River Gardens už má jiného developera, slovenskou skupinu HB Reavis.
Architekti se stále více soustřeďují i na rekonstrukce starších budov a přestavby uvnitř tradiční zástavby. „V evropských městech už nás nečeká mnoho velkoplošné zástavby na zelené louce,“ míní architektka Pavla Melková z ateliéru MCA.
Zejména se v zahraničí soustřeďuje do historických center. „U nás mají lidé vůči rekonstrukcím zatím často předsudky,“ připouští Melková. Původní činžovní domy, jimž se vrátí důstojnost, velkorysá rozloha a kvalita bytů i společných prostor, ale mají podle ní velkou budoucnost.
