Od roku 2028 mají být všechny nově postavené budovy v Evropské unii emisně neutrální, rozhodl Evropský parlament. Změní se také pravidla pro rekonstrukce a některé obytné budovy budou muset projít nucenými rekonstrukcemi. Evropský parlament bude ještě o konkrétní podobě pravidel jednat s členskými státy.
Zpravodaj pro zákon, europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených, během rozpravy o návrhu argumentoval, že ušetří až 50 milionů krychlových metrů plynu ročně. Norma má podle předkladatelů také vytvořit nová pracovní místa, snížit závislost EU na ruských surovinách a pomoci lidem omezit účty za energie.
Vedle nulových emisí mají být novostavby od roku 2028 také povinně vybavené solárními panely, pokud to bude technologicky proveditelné a ekonomicky vhodné. Pro stavby, které využívá veřejný sektor, mají nová pravidla platit už od roku 2026.
Pravidla se budou vztahovat i na starší obytné budovy. Členské státy mají vytvořit nové energetické označení budov na škále A až G, podle toho, kolik energií se na provoz budov v dané zemi spotřebuje. V nejnáročnější kategorii G má být vždy 15 procent budov. Do roku 2030 mají všechny obytné budovy dosáhnout přinejmenším kategorie E a v roce 2033 kategorie D. Ostatní budovy mají kategorie E dosáhnout už v roce 2027.
Od roku 2032 nová pravidla dopadnou i na ostatní starší budovy. Při každé větší rekonstrukci bude povinné budovu dovybavit tepelným čerpadlem nebo solárními panely. Nové a významně renovované budovy by po roce 2035 neměly používat jakákoli fosilní paliva na vytápění.
Chaty dostaly výjimku
Výjimku z pravidel budou mít například dočasné stavby nebo památky, hovoří se také o výjimce pro sociální bydlení. Pravidla se také nebudou vztahovat na malé stavby do 50 metrů čtverečních a na chaty a další občasně obývané stavby. O dalších výjimkách budou moci rozhodnout jednotlivé členské státy.
Budovy jsou v Evropské unii zodpovědné za 40 procent spotřeby energií a za 36 procent produkce skleníkových plynů, vyplývá z údajů Evropské komise.
Pro novou směrnici hlasovalo 343 europoslanců, proti bylo 216 poslanců, 78 se zdrželo. Kritici argumentovali především tím, že náklady na rekonstrukce budou pro menší firmy a mnohé rodiny neúnosné. „V opatření chybějí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybějí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany,“ řekla například česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).
Ředitel developera Penta Real Estate pro rezidenční výstavbu David Musil loni na podzim odhadl, že ceny nových bytů po zohlednění nyní schválené směrnice stoupnou o statisíce. „Podle hrubého odhadu by kupující zaplatil na metr čtvereční minimálně o deset tisíc korun více. Zmiňuji aktuální situaci, těžko říci, jaká bude za sedm let,“ řekl pro E15.
Prezident Svaz podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza se naopak většího zdražování novostaveb vlivem nové směrnice neobává. „Už nyní se novostavby do značné míry přizpůsobují podmínkám, které směrnice nastavuje," vysvětlil. Za větší problém považuje požadavek na modernizace starších budov. „Vzhledem k danému časovému horizontu je tato ambice nerealistická. Stavební firmy tím mohou být zahlcené a navíc je tu i finanční otázka," dodal. Připustil ale, že může do značné míry záležet na tom, jaká konkrétní pravidla pro splnění unijní směrnice nastaví jednotlivé státy.
Cuffe na tiskové konferenci po hlasování uvedl, že na financování úprav bude možné využít jak stávající evropské fondy, tak programy energetických společností, které umožňují zákazníkům splácet instalace nových technologií z budoucích energetických úspor.
