Nově stavěné byty či domy budou muset být od roku 2030 v bezemisním standardu a s povinnými solárními panely. Alespoň to vyžaduje nová směrnice o energetické náročnosti budov, kterou předložila Evropská rada. Všechny nové veřejné budovy by se už od roku 2028 musely prokazovat certifikátem o nulových emisích.
Směrnice jde však ještě dál: O dva roky později, tedy od roku 2030, mají být zmíněné nároky kladeny na všechny ostatní novostavby od rodinných domů po kancelářské budovy. České stavebnictví by na splnění nových norem muselo vynaložit nejen značné úsilí, ale také miliardy korun navíc v podobě nákladů na kvalitnější materiály a dražší technologie.
„Stavebnictví je zásadní pro dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu. Nová dohoda navíc pomůže občanům dosáhnout podstatných úspor energie, zlepší kvalitu jejich života a zároveň sníží jejich účty za energii, a zmírní tak energetickou chudobu,“ chválí směrnici ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza ovšem neskrývá skepsi, zejména s ohledem na dobu, ve které návrh přichází. „Neříkám, že se tím nemáme zaobírat, ale stavebnictví je energeticky velmi náročný obor. Stanovit takové ultimátum ve chvíli, kdy řešíme tak zásadní otázky jako drahé energie nebo nedostatek některých materiálů, je podle mého názoru nereálné,“ sděluje.
Důležitost směrnice zdůrazňuje ředitelka profesního svazu Šance pro budovy Šárka Tomanová, která se na její podobě podílela. „Jedná se o jeden ze stěžejních legislativních aktů pro snížení spotřeby energie v budovách, jež v Evropské unii tvoří čtyřicet procent spotřeby veškeré energie a 36 procent emisí skleníkových plynů,“ vysvětluje.
I když si developeři i stavební firmy důležitost směrnice uvědomují, vlastní realizace v tak krátkém časovém horizontu bude podle nich šibeniční. „Skanska je na cestě k vývoji a výstavbě bezemisních budov už několik let a naše cíle se shodují s novou směrnicí. Pokud ale firmy dosud podnikaly v úspornosti budov pouze povinné kroky, bude zpřísněná směrnice znamenat citelnější zásah do jejich práce a procesů,“ říká specialista ochrany životního prostředí společnosti Skanska Residential Miroslav Kobera.
I když jsou už dnes bytové domy od předních developerských společností převážně nízkoenergetické, k nulovým emisím se ještě neblíží. Cesta k tomuto standardu vede pouze přes kvalitnější materiály a dražší technologie.
„Podle hrubého odhadu by kupující zaplatil na metr čtvereční minimálně o deset tisíc korun více. Zmiňuji aktuální situaci, těžko říci, jaká bude za sedm let,“ odhaduje ředitel Penty Real Estate pro rezidenční výstavbu David Musil. Na bytě o obytné ploše 65 metrů čtverečních tak bude rozdíl činit minimálně 650 tisíc korun.
Připravovaná je i novela stavebního zákona. Co o její podobě říká poslanec za ODS Jiří Havránek
Směrnice by kromě bytových a kancelářských budov z developerské produkce zasáhla i „samostavitele“ rodinných domů. Právě ty postihne podle Nouzy nejcitelněji. „Vyjádření ministra Síkely beru jako výsměch občanům. Postavit pasivní dům je ohromně finančně náročné a v situaci, kdy lidé řeší finanční potíže kvůli energetické krizi a drtivé inflaci, mi připadá nemístné tvrdit, že jim z toho pomůže pasivní dům za miliony korun. Připadá mi to jako nerozumné politické prohlášení,“ uvádí prezident svazu.
Nové požadavky se mají týkat i stávajících budov. Také ty by se měly stát bezemisními, i když byl termín posunut na rok 2050. „Pokud jde o nové budovy a rok 2030, nebude to snadné, ale reálné to je. Všechny domy pasivní v roce 2050, včetně těch stávajících, to beru jen jako politickou proklamaci. Neumím si to představit u historických budov,“ neskrývá rozpaky Musil.
„Pokud má někdo zkolaudovaný dům, jak ho donutíte, aby investoval velké částky do modernizace? Bude komplikované zakotvit to i legislativně. Směr je správný, ale jako pevný závazek je to pro mě s velkými otazníky,“ dodává.
Problém u renovací stávajících budov vidí i Jan Klečka z Metrostavu. „Aktuální tempo renovací je minimálně třikrát nižší než by mělo být. V tom bude nutné přidat a případně to i více podpořit dotačními tituly,“ říká.
Situace u stávajících budov se podle něj ale může výrazně lišit v závislosti na zdroji tepla. „Na bytové domy napojené na dálkové vytápění to nemusí mít žádný dopad, ale u objektů s vlastním zdrojem bude nutné osadit bezemisní technologie, u kterých už budou náklady výrazně vyšší,“ vysvětluje.
K nejzasaženějším budou patřit právě rodinné domy závislé na vlastním zdroji tepla téměř ve sto procentech případů. „Už nebude možné navrhovat a stavět rodinný dům s plynovým kotlem, bude nutná realizace například tepelného čerpadla a fotovoltaiky. To může vzhledem k plošné povinnosti vyvolat značný zájem o výrobky a odrazit se na jejich ceně i dostupnosti, které jsou již nyní kvůli válce na Ukrajině enormní,“ doplňuje Klečka.
Dohoda na nové podobě evropské směrnice otevírá Radě dveře k jednání s Evropským parlamentem. Jakmile oba orgány dosáhnou politické dohody, bude směrnice formálně přijata. Návrh je součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je dovést Evropskou unii do roku 2050 ke klimatické neutralitě.
Názor experta„Ohledně novostaveb by se o tak velký problém jednat nemělo. Nicméně zasahovat takto zásadním způsobem do staveb existujících a řádně zkolaudovaných považuji za nepřiměřený zásah do vlastnického práva. Zde by měla komise jít cestou finanční motivace k dobrovolným změnám.“ Roman Pečenka, partner PRK Partners specializující se na oblast práva nemovitostí. |
