Ministerstvo životního prostředí vždy patřilo mezi méně viditelné rezorty, o jejichž práci měla většina občanů spíše jen matnou představu. V současnosti má ale úřad na starosti rozdělování miliardových dotací z evropských peněz, a to zejména do strukturálně postižených regionů. Nový ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) bude v příštích více než dvou letech řešit energetické úspory státu i domácností nebo třeba zálohování PET lahví.
„Ministerstvo životního prostředí se za poslední rok stalo opravdu důležitým a klíčovým rezortem. Já o něm občas hovořím jako o ministerstvu budoucnosti,“ řekl Hladík poté, co ho v pátek jmenoval do funkce prezident Petr Pavel. „Je to rezort, jenž připravuje naši zemi na změnu, která nastává odchodem od uhlí a s tím, že se naše planeta otepluje. Musíme připravit naše města a obce na tuto klimatickou změnu,“ dodal nový ministr, který v rezortu působil poslední dva měsíce na pozici náměstka poté, co ho začátkem roku odmítl jmenovat exprezident Miloš Zeman.
Rezort nyní hraje důležitou roli v oblasti energetiky, jak zdůraznil premiér Petr Fiala (ODS) při uvedení Hladíka do funkce. Ocenil svižné jednání Státního fondu životního prostředí, díky němuž se zvedl zájem o státem dotovanou fotovoltaiku. „Původní představa z vládního prohlášení byla sto tisíc fotovoltaických elektráren na střechách domů do roku 2025. Díky velkému zájmu i akčnímu přístupu tohoto rezortu už teď můžeme říct, že do dvou let bude podpořen dvojnásobný počet fotovoltaik, tedy 200 tisíc,“ uvedl předseda vlády. Peníze z Národního plánu obnovy dále směřují do domácností na výměny kotlů, pořízení tepelných čerpadel nebo na drobné úpravy v domech, které by měly snížit tepelné ztráty v domácnostech.
Hladík se bude muset vypořádat také s řadou zákonů, a to i s těmi, které nepředkládá, což je případ dlouho očekávané novely energetického zákona, který zavádí komunitní energetiku. „Naprosto klíčové bude v tomto ohledu pomoci obcím a městům. Úkolem našeho ministerstva bude uvést tento zákon v život, a to pomoci dotačních titulů a aplikací komunitní energetiky,“ řekl Hladík. Obce by tak měly dostat možnost více využívat obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Budoucností pro Česko je podle Hladíka kromě obnovitelných zdrojů i jaderná energetika.
Kromě toho se ministr hodlá věnovat ústavní ochraně vody i ochraně půdního fondu. „Máme už dost logistických center. Na nejhodnotnějších půdách by se takové stavby stavět neměly,“ domnívá se ministr, kterého čeká také odpadová legislativa. Cirkulární ekonomiku označil za velkou výzvu. Ministerstvo už před časem slíbilo, že letos představí zákon zavádějící zálohování nápojových obalů, po čemž dlouhodobě volají ekologické organizace.
Prezident Pavel očekává od nového ministra, že se bude věnovat chudším regionům, zejména Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji, pro něž už ministerstvo vypsalo řadu dotačních výzev. Zhruba čtyřicet miliard korun z operačního programu Spravedlivá transformace by mělo směřovat do školství, startupů a do inovací.
„V nejbližších týdnech objedu tyto tři kraje a budu chtít po hejtmanech, aby mi odprezentovali strategické projekty, na které chtějí dotaci. Jsou tam velice zajímavé projekty, na druhé straně mám u některých z nich otazník, zda opravdu přinesou změnu v byznysu, potenciálu v zaměstnanosti, inovativním přístupu,“ řekl ministr.
Hladík čekal na jmenování od října, kdy bývalá lidovecká ministryně Anna Hubáčková oznámila, že bude muset ze zdravotních důvodů ve funkci skončit. Zeman měl výhrady vůči Hladíkovi kvůli jeho údajnému zapojení do kauzy přidělování městských bytů v Brně, při které policie zasahovala i v jeho kanceláři. Policie Hladíka ovšem neobvinila, a Fiala tak navrhl jeho jmenování, což Zeman odmítl. Lidovci zvažovali podání kompetenční žaloby na prezidenta, ale vzhledem k jeho končícímu mandátu tak neučinili. Rezort dočasně řídil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Za desetileté působení Miloše Zemana to nebylo poprvé, kdy exprezident odmítl jmenovat navrhovaného ministra. I tentokrát přitom narážel na mantinely ústavy. „Výhrady Miloše Zemana neměly mít žádný vliv na jmenování Petra Hladíka, protože mu to prostě předepisuje ústava. Prezident má jmenovat ministry bez zbytečných odkladů,“ upozornil politolog Daniel Kroupa. „Ze strany Petra Pavla se jedná o výrazné politické gesto, kterým dává najevo, že na rozdíl od předchůdce chce ústavu opravdu dodržovat,“ domnívá se politolog.
