Bez detailů Číňan prozradil své záměry norským médiím. Projevil jen nejistotu ohledně klimatu souostroví. „Nevěděl jsem, že je tam tolik ledu,“ citovala ho stanice NRK. Špicberky obývá 2600 lidí a o něco více ledních medvědů. Přitahují movité turisty úchvatnými výhledy, po velkou část roku jsou tam však velmi náročné podmínky.
Nejde přitom o první podobné plány podnikatele na nehostinném severu. V roce 2010 se Chuang Nu-po neúspěšně pokoušel dojednat podobnou transakci s islandskou vládou, narazil však na přísné podmínky pro prodej půdy cizincům. Byznysmenův zájem patrně souvisí s aktuální snahou Pekingu zkrátit si obchodní trasy z Dálného východu do Evropy a Severní Ameriky přes arktickou oblast, jež se díky globálnímu oteplování stává prostupnější.
Čína je v regionu bohatém na přírodní zdroje aktivní i jinak. Loni získala pozorovatelský status v Arktické radě a uzavřela s Islandem dohodu o volném obchodu. Vážnost jejích záměrů dokazuje, že v Reykjavíku postavila ambasádu pro pět stovek personálu. V lednu čínská státní firma získala od místní vlády licence na průzkum nalezišť ropy severovýchodně od Islandu.
Čínu zajímá i Grónsko, kde ji láká železo, měď a vzácné zeminy. Obyvatelé ostrova navíc na podzim v referendu odhlasovali konec zákazu těžby radioaktivních materiálů, jako je uran. Jelikož však jde o „bezpečnostní“ otázku, má v ní poslední slovo Kodaň.