Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) zveřejnila očekávaný návrh nového stavebního zákona. Jeho paragrafové znění poslala tento týden do mezirezortního připomínkového řízení a ostatní ministerstva, úřady, památkáři či obce mají čas do Vánoc se k návrhu vyjádřit.
„Byl to boj a další nás pak čeká ve sněmovně, ale pevně věřím, že nám všem jde o jeden a tentýž cíl,“ uvedla Dostálová. „Tím je zkrácení a zjednodušení stavebního řízení pro všechny, ať malé, nebo velké stavebníky,“ dodala.
Zákon by měl být schválen podle představ ministryně i premiéra Andreje Babiše (ANO) ještě v tomto volebním období do roku 2021. V praxi by se mohl projevit v roce 2022. Odborníci však míní, že se kvůli složitosti nemusí zákon v termínu stihnout.
Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednoho povolovacího řízení, stavebník by měl v budoucnu potřebovat pro povolení jen jedno razítko.
Velké změny mají také nastat v soustavě stavebních úřadů, které budou místo samosprávám podléhat nově zřízenému Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Zavádí se také takzvaná fikce souhlasu, tedy souhlasné rozhodnutí v případech, kdy se dotčené úřady nevysloví do 30 dnů, ve složitějších případech do 60 dnů.
„Tato novinka by mohla stavební řízení zkrátit až o jeden rok,“ vítá opatření ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. K návrhu mají silné výhrady obce, památkáři, ekologové i opoziční strany, kterým vadí snížené pravomoci obcí i třeba fakt, že připomínky památkářů již nemají být závazné.
„Návrh zákona se vzdaluje potřebám občana, dostatečně nechrání veřejný zájem a nabourává stávající princip veřejné správy,“ uvedla senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Nejčastěji je kritizována fikce souhlasu. „Kdyby se rozhodnutí vygenerovalo automaticky, pak by hrozilo, že ta rozhodnutí budou rušena soudy a že se stavební řízení zasekne v soudním přezkumu,“ míní pražská radní Hana Marvanová (STAN), podle které je ovšem nový stavební zákon pro Prahu klíčový.
„Zákon je fakticky v rukou podnikatelů ve stavebnictví, kteří mají důvod chránit především své soukromé zájmy,“ míní šéf komise pro životní prostředí Radim Šrám z Akademie věd.
