Veřejné budovy zabírají 12 procent zastavěných ploch. Budovy (veřejné i soukromé) představují 40 procent konečné spotřeby energií, argumentuje komise. Šetření začne rokem 2014.
Evropská komise přišla s konkrétním návrhem na úspory energie loni, poslanci nyní směrnici schválili v prvním čtení. Nařízení je součástí staršího rozhodnutí EK, že do konce roku 2018 musí v rámci unie všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy mít téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nově postavené budovy.
EU se také před časem zavázala, že do roku 2020 o 20 procent zvýší energetickou účinnost. Právě konkrétní povinné úspory, mezi něž patří rekonstrukce úřadů a kvóty pro energetické společnosti, mají pomoci tento cíl naplnit.
Březina: Nařizování úspor energie u koncových zákazníků je fantasmagorie
Zatímco povinné úspory energií v budovách úřadů většina europoslanců považuje za přínosné, nařízení týkající se energetických společností mnozí kritizují. Spolu se zástupci průmyslu argumentují, že nutnost ušetřit 1,5 procenta z objemu ročně prodané energie povede ke zvýšení transakčních nákladů a byrokracie. Tyto náklady se pak prý promítnou do cen energií.
„Nařizování úspor energie u koncových zákazníků považuji za poněkud fantasmagorickou. Do tržní ekonomiky taková regulace podle mého názoru vůbec nepatří. Kromě toho je namístě obava, že by se mohlo jednat o porušení zásad smluvní volnosti a svobody podnikání“, uvedl ve svém prohlášení český europoslanec Jan Březina z frakce EPP. Podle autora návrhu Clauda Turmese z frakce Zelených však povinné úspory sníží závislost na dovozu energie a budou znamenat impulz pro ekonomiku.
