Luxusní klenotnictví Bulgari a sídlo investiční banky Altium Capital – tyto londýnské reality nemají zdánlivě nic společného. Ve skutečnosti tyto budovy na nejdražších ulicích a náměstích Velké Británie vlastní Vatikán, píše deník The Guardian.
Díky investicím učiněným skrytě přes krycí společnosti rozmnožil Vatikán peníze, které získal v roce 1929 výměnou za uznání fašistického státu Benita Mussoliniho. Nyní hodnota jmění, jehož základy položil italský diktátor, přesahuje 500 milionů liber. Vatikán jej vkládá do realit. V roce 2006, na vrcholu poslední realitní bubliny, koupil za 15 milionů liber dům na londýnském St. James Square. Svatému stolci patří i budova na nedaleké New Bond Street a nemovitosti ve městě Coventry. Vlastní i obytné komplexy v Paříži a ve Švýcarsku.
Vatikán se jako vlastních těchto nemovitostí pokouší zůstat v utajení. Britské nemovitosti například vlastní firma British Grolux Investments Ltd. Nominálními akcionáři jsou prominentní katoličtí bankéři John Varley a Robin Herbert, skutečného vlastníka odmítli prozradit. Podobně nesdílný byl i tajemník firmy John Jenkins. Uvedl pouze, že firmu vlastní fond, který si přeje zůstat v anonymitě.
Archivy britského obchodního rejstříku ale dokládají, že British Grolux Investments vznikla v roce 199 sloučením firem British Grolux Ltd a Cheylesmore Estates. Jejich akcie držela další společnost, kterou ovládala švýcarská firma Profima SA. Britské válečné archivy pak dokazují, že švýcarská firma byla holdingovou společností vatikánu, která byla obviněná „z angažmá v aktivitách namířených proti zájmu Spojenců“. Ministerstvo pro hospodářskou válku tehdy kritizovalo papežského finančního poradce bernardina Nogaru, který dohlížel na investování 50 milionů liber pocházejících od Mussoliniho.
Britové Nogaru podezřívali z toho, že chce na Profimu převést akcie francouzské realitní společnosti vlastnění Vatikánem, aby ji francouzská vláda nemohla označit za „nepřátelský kapitál“. Už v roce 1943 měl Noraga na Profimu převést italské bankovní akcie, aby se banka následně mohla vydávat za instituci kontrolovanou neutrálním Švýcarskem.
Investice založené na Mussoliniho financích nyní spolu s dalšími evropskými majetky Vatikánu spravuje papežský bankéř Paolo Mennini, který vede úřad APSA neboli Správa majetku Svatého stolce. Podle loňské zprávy Rady Evropy má majetek pod kontrolou tohoto úřadu hodnotu 570 milionů liber.
