Bismája, v níž má být až 100 tisíc bytů, vyrůstá asi 20 kilometrů jižně od přelidněného a boji poničeného Bagdádu. Stavba se nezastavila navzdory bojům s radikály z Islámského státu (IS) a finančním ztrátám, které vládě IS způsobil zabráním severu země. Jihokorejci se však potýkají s nepředvídanými problémy - museli třeba přehodnotit trasy pro dodavatelské firmy, jelikož IS loni v červenci zabíráním severu přeťal cesty, kudy proudil na stavbu cement.
Dalším problémem bylo stažení mnoha zahraničních dělníků, když IS postupoval od severu a začal se přibližovat k Bagdádu. Potíže by mohly nastat také s vodou, protože vláda nemůže zaručit dodávky z míst ovládaných radikály.
Staveniště střeží soukromé ochranky i po zuby ozbrojení vojáci. Zástupce ředitele jihokorejské firmy Sang So-kim říká, že původní plán počítal s dokončením města v roce 2019, ale stavba má nyní půlroční skluz. „Snažíme se to dohnat, ale pokud se podmínky nezlepší, zpoždění se nevyhneme,“ řekl Sang před několika už dokončenými domy.
Irák potřebuje zoufale stavět. Obnova jeho hospodářství po letech sankcí uvalených na režim bývalého prezidenta Saddáma Husajna za invazi do Kuvajtu se zdržela konfliktem mezi sunnity a šíity po Saddámově svržení v roce 2003.
Šéf národní investiční komise Samí Aradží tvrdí, že Irák potřebuje až tři miliony bytů, které by měly být vybudovány v příštích deseti letech. Jeho komise už plánuje výstavbu dalších dvou nových měst - jedno rovněž jižně od Bagdádu a druhé u Basry. Jeho kancelář v silně střežené zóně Bagdádu je plná architektonických návrhů a plánů nových měst. Budou v nich nemocnice, kina, plavecký bazén olympijských rozměrů, rezidence na břehu řek a mrakodrapy srovnatelné s těmi v Dubaji, Abú Zabí nebo Kataru.
Podnikatelé si stěžují nejen na trvající boje, ale také na ochromující byrokracii a všeobecnou korupci. „Měli jsme a stále máme centrálně plánované hospodářství. Obracíme se k tržní ekonomice, ale kultura investic je v Iráku novinka,“ vysvětluje Aradží.
Měsíční splátky budou vypočítány tak, aby byly nižší než minimální vládní mzda, takže by to mělo být dostupné pro dostatek lidí
Jeho komise se snaží doběhnout ztracený čas, hledá investory do energetiky, aby mohla vyrovnat chybějící kilowatty, ale potřebuje investice také do rafinérií, dopravy, zdravotnictví a komunikace.
V Bismáji se byt o 100 metrech čtverečních nabízí za ekvivalent 155 tisíc korun, což je desetina celkové ceny a majitel musí do 20 let doplatit zbytek. Měsíční splátky budou vypočítány tak, aby byly nižší než minimální vládní mzda, takže by to mělo být dostupné pro dostatek lidí. Byty v Bagdádu jsou mnohem dražší a kupující musí většinou složit hned celou sumu.
Nabídky na byty v Bismáji se vysílají v televizi, ale přesto mnoho lidí váhá. Pouhých šest kilometrů na západ od ní jsou rozvaliny reaktoru Osirak, který v roce 1981 rozbombardovala izraelská letadla. Mnoho Iráčanů je přesvědčeno, že pozemky v okolí jsou dodnes kontaminované. Na výstavbě města se podílí přes 8000 dělníků a většina z nich se těmto obavám směje.
Je tu ale další překážka - i když jsou byty inzerované k převzetí v létě, do městské vodárny zatím nebyla dodána žádná voda, takže domy jsou neobyvatelné.
Co se týče dalších dvou projektů - u Bagdádu a Basry - existují sice plány na desítky tisíc bytů, ale zatím nebyly vyřešeny ani pozemkové problémy. Města mají vzniknout na půdě, která je nyní zabrána pro vojenské účely.
