Odpad i kmenové buňky. Developeři se pojišťují před krizí, investují jinde

Příliš nákladné. Potenciální zisk z nově zaregistrovaných
radiofarmak není u komerčních subjektů dostatečný
k úplnému samofinancování výzkumu a vývoje nových
přípravků.

Příliš nákladné. Potenciální zisk z nově zaregistrovaných radiofarmak není u komerčních subjektů dostatečný k úplnému samofinancování výzkumu a vývoje nových přípravků. Zdroj: Foto uvj

Zatímco investoři ze všech možných sfér nakupují jako o život nemovitosti, hledají realitní byznysmeni zajištění před výkyvy trhu v jiných oborech. Například v likvidaci odpadků nebo při výzkumu kmenových buněk. Neváhají investovat stovky milionů korun.

Realitní podnikatel Jan Řežáb patří v Česku se svou společností JRD k průkopníkům ve výstavbě energeticky úsporného bydlení. Investice například do obnovitelných zdrojů zvažoval již dříve. Nyní se rozhodl vložit peníze do zcela jiného odvětví. Vstoupil do společnosti Millenium Technologies. Zabývá se plazmovým zplyňováním odpadků. V příštích pěti letech do ní Řežáb investuje kolem 200 milionů korun.

“Tato technologie zatím není příliš známá a rozšířená, přestože představuje velice ekologicky šetrný a ekonomicky výhodný způsob materiálové recyklace odpadů. Na rozdíl od spaloven při něm neexistují komíny, nevzniká odpadní popel, ovzduší se nezatěžuje emisemi,” uvedl Řežáb ke vstupu do Millenium Technologies.

Kořeny nové technologie sahají až v kosmickému výzkumu 60. let. Velmoci tehdy pomocí plazmových hořáků zkoumaly odolnost tepelných štítů raketoplánů.

“V současné době se již tato vyspělá technologie posunula do komerčního využití. Spolupracujeme s americkými společnostmi, máme vlastní vývoj,” sdělil Grischa Kahlen, ředitel Millenium Technologies.

Firma z kauzy Syková

O další investici mimo tradiční byznys se v poslední době postarali majitelé developerského holdingu Finep. Vložili kapitál do společnosti Bioinova zaměřené na vývoj buněčných terapií. Ve firmě prostřednictvím dcery Finep Innovation získali patnáct procent. Společnost se zabývá využitím schopnosti kmenových buněk pro obnovu a regeneraci tkání.

Bioinova se v poslední době objevila v médiích také kvůli skandálu bývalé ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Evy Sykové, která na začátku června rezignovala. Vědkyně a senátorka za ČSSD čelila kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami. Prospěch z toho měla mít právě Bioinova, v níž má Ústav experimentální medicíny podíl pětatřicet procent.