Orco: kocovina bývalé hvězdy
„Výstavba v Bubnech olympijskou vesnici neohrožuje,“ hlásal v roce 2008 titulek agenturní zprávy. Těžko hledat výstižnější koncentraci hned dvou nenaplněných snů a možná i chimér.
Zůstaňme však v roce 2008. V pražském pětihvězdičkovém hotelu Four Seasons vrcholoví manažeři developerské společnosti Orco prezentovali novinářům projekt, který měl firmu katapultovat do hvězdných výšin. Šlo o rozsáhlou zástavbu na pozemcích kolem bývalého nádraží Bubny, která měla začít o dva roky později. Investice do celého projektu odhadovali na 72 miliard korun.
Píše se rok 2014. V Bubnech se ještě nekoplo do země. Zato tvrdý kopanec a vyhazov z vedení schytal zakladatel Orka Jean-François Ott a jemu blízcí manažeři. Na Orco se totiž jako na oslabený kus stáda vrhnul realitní dravec Radovan Vítek.
Mejdan a bolehlav
Otec Orka Ott si kapitalistické ostruhy vydobyl mimo jiné jako obchodník s cennými papíry v domovské Francii. Krátce po pádu železné opony ale zavětřil příležitost. Oslavil dvacáté šesté narozeniny a vyrazil do Prahy koupit první kancelářskou budovu.
Jednu z největších sázek na budoucnost udělal Ott v roce 2006. Tehdy za více než miliardu korun koupil od Českých drah 27 hektarů v Bubnech a nebál si na to půjčit od bank. Byla to doba, kdy Orco nakupovalo jako divé. Od Německa přes Česko a Polsko až po Rusko.
„Orco provedlo nejvíce investic právě v době vrcholící realitní bubliny, zhruba v letech 2006 a 2007. Tyto investice nepočítaly s prudkým poklesem cen nemovitostí a propadem zájmu o ně, který poté přišel,“ říká analytik J&T Banky Pavel Ryska. Tehdejší horečce podlehla také burza. Kurz akcií Orka se v roce 2007 vyšplhal až k 3500 korunám za kus, na což dnes nejeden investor vzpomíná se slzou v oku. Kurz Orka na pražské burze je nyní 28 korun.
Vývoj akcií Orka na pražské burze za posledních 5 let:Graf 31. 3. 2014. |
Po velkém mejdanu tedy nutně nastala ještě větší kocovina. Poprvé se Orco dostalo hrobníkovi na lopatu v roce 2009, kdy dluhem nadopovaná společnost hlásila jednu velkou ztrátu za druhou. Analytik BH Securities Jiří Zendulka ovšem vinu na sešupu přičítá i předkrizovému hladu bank po nových realitních projektech. „Tím se nechal unést i management, respektive megalomanský J. Ott. V okamžiku obratu se začaly ve firmě hromadit problémy,“ poznamenal.
Tít, či netít
Ve víru vnitřní i vnější krize se Orco v březnu 2009 uchýlilo do soudní ochrany před věřiteli. Pustilo se tehdy také do námluv s americkou investiční společností Colony Capital. Z její finanční injekce ale sešlo.
Pařížský obchodní soud v roce 2010 posvětil obchodní plán Orka, který mimo jiné počítal s přeměnou velké části dluhu na akcie. Věřitelé s tím souhlasili. Zaříznutím firmy by totiž ťali i do svého. Metamorfózou prošly dluhopisy téměř za půl miliardy eur. Záchranný plán zahrnoval i splacení zbývajícího dluhu do roku 2020. Počítal též se zahájením první výstavby kanceláří a bytů v Bubnech do roku 2016. Ta je však stále v nedohlednu, a to i kvůli průtahům při změně územního plánu.
Orco prodělalo loni čtvrt miliardy eur |
---|
Skupina Orco prohloubila loni čistou ztrátu na 242 milionů eur z předloňských 42 milionů. Tržby podle neauditovaných čísel klesly o 40 procent na 146 milionů eur. „Výsledky jsou pro akcionáře dalším zklamáním. Vylézání kostlivců ze skříní se nezastavilo a investice akcionářů pomalu míří k jistotě jen velmi nízkého výnosu,“ komentoval výsledky analytik BH Securities Jiří Zendulka. Akcionáři bedlivě sledovali vývoj čisté hodnoty aktiv developera (NAV), která se na konci loňského roku snížila ze 4,93 eura na 1,92 eura za akcii. „Vzhledem k dalšímu poklesu podílu v Orco Germany a oznámenému finančnímu a majetkovému vyrovnání se členy původního vedení, lze očekávat další pokles tohoto důležitého ukazatele,“ dodal Zendulka. Pod vzkazem akcionářům na začátku výroční zprávy nebyl poprvé podepsaný zakladatel Orka Jean-François Ott, ale nový generální ředitel Tomáš Salajka a výkonný ředitel Jiří Dedera. Oba patří ke skupině miliardáře Radovana Vítka, jenž postupně přebírá Orco pod svou kontrolu. |
Ale zpět do víru krize. Ottův podíl totiž v roce 2008 zabavily banky kvůli problémům s likviditou a již tak roztříštěná skladba akcionářů se ještě více rozdrolila. Například pivovarníkovi Martinu Burdovi stačil v roce 2009 nákup pouhých 2,4 procenta akcií na získání křesla ve vedení firmy. Největším tehdejším akcionářem Orka byla moravskoslezská skupina Prosperita rodiny Kurkových.
Přesto i v této turbulentní době ovšem otěže Orka stále pevně třímal Ott, který firmu nadále považoval za své dítko. Současně ale začalo přibývat pokusů o jeho sesazení z trůnu.
Jedním z vyzývatelů byl v roce 2009 drobný investor Luboš Smrčka, který se snažil proti vedení skupiny sešikovat malé akcionáře. Zároveň se objevily spekulace o nadstandardním vztahu Smrčky a realitního krále Vítka. Ten si však na svůj nájezd počkal až do roku 2012.
Padák
Uprostřed krize se skupině začala vzdalovat její německá dcera. Z Orco Germany se vyklubala princezna, která na rozdíl od své zchromlé matky začala svým partnerům vynášet slušné zlaťáky. Ostatně právě německá kasička je jedním z aktiv, která do Orka přivábila miliardáře Vítka. Ten firmu postupně dobýval a jeho tažení zažívá jeden z vrcholů právě teď, když se mu z vedení podařilo vystrnadit bývalý management v čele s Ottem. On a jeho spolupracovníci však neodchází s prázdnou, ačkoli nakonec to ve srovnání s původním miliardovým zlatým padákem bude jen kapesné.
„U akcionářů je naštvanost asi slabé slovo, když slyší o oznámených platbách bývalému managementu, který majetek společnosti Orco dovedl na současnou úroveň,“ poznamenal analytik BHS Zendulka.
Vítek se netají tím, že na přežití Orka nemá valný zájem a že si z velké časti zaslouží než rozprodej. Značka Orco proto může časem přestat existovat. Podle analytika však kroky nového vedení naznačují, že žádné „rito“ z prodejů majetku Orka očekávat nelze. „Obecně bude zajímavé sledovat, jak nezávislé a veřejné bude zbavování se majetku společnosti Orco, aby akcionářům zůstala naděje na možné získání alespoň nějakého výnosu,“ uzavřel.