Celých devět měsíců (od dubna do konce roku 2014) mohli majitelé rodinných domů žádat o příspěvek na tepelněizolační opatření nebo třeba na výměnu starého kotle za nový. Původně měl program skončit už v říjnu minulého roku, případně vyčerpáním štědré částky 1,9 miliardy korun. I když byl příjem dotací prodloužen až do Silvestra, celý objem prostředků vyčerpaný nebyl. A to přesto, že ještě poslední den loňského roku se žadatelé přihlásili o celých 164 milionů korun.
Mnozí upozorňovali na vysokou administrativní zátěž programu nebo nedostatek odborníků, kteří s přípravou žádostí a posudků pomůžou. Podle energetického experta Jiřího Beranovského ze společnosti EkoWATT, ale program splnil očekávání. „Po počátečních dětských chorobách se nakonec podařilo celkem precizně a kontrolovatelně nastavit podmínky, se kterými se projektanti a energetičtí specialisté naučili pracovat. Částka nebyla pravděpodobně vyčerpána proto, že lidé nebyli připraveni na poměrně hladký průběh,“ uvedl.
Toto koneckonců potvrzuje i skutečnost, že po prodloužení termínu do konce roku lidé o program projevili zájem. Připomeňme, že v polovině loňského roku byly podmínky programu Nová zelená úsporám zjednodušeny a Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) zefektivnily i administraci žádostí. „Na základě těchto opatření zájem o program výrazně vzrostl,“ dodal Petr Valdman, ředitel fondu.
Když počítá úřednický šiml
Že administrativní zátěž byla do poloviny minulého roku opravdu značná, potvrdila energetická poradkyně Gabriela Krajcarová. „Kromě toho úředníci Státního fondu životního prostředí prokazovali při zpracování žádostí značnou nekompetentnost. Ukázalo se například, že řada z nich postrádá základní matematické znalosti zaokrouhlování a základní vysokoškolské znalosti z oblasti teorie chyb měření,“ sdělila s tím, že například „zaokrouhlovali jinak, než je v matematice běžné“, nebo bazírovali na všech číslech za desetinnou čárkou, i když to nemá praktický význam.
Podle Jiřího Beranovského se nekompetence úředníků projevovala i v oblasti odborných znalostí a řada z nich nebyla ochotna přijmout zodpovědnost za své rozhodnutí. „Dalším problémem byla neochota investorů platit za náročnější služby, a z toho plynoucí neochota projektantů se na zpracování projektů Nové zelené úsporám podílet. Projektanti potom často investory raději odrazují, než by si přidělávali práci, kterou jim stejně nikdo nezaplatí,“ dodal.
Přesto se podle odborníků v zásadě jedná o kvalitní podpůrný program, který řadě občanů pomůže zkvalitnit stávající nebo postavit nové energeticky méně náročné bydlení (Nová zelená úsporám mimo jiné přispívá i na stavbu pasivních domů).
A jistý přínos může mít pro ekonomiku celé země: „Kromě stimulace ekonomiky opatřením s vysokým multiplikačním faktorem dochází i ke stimulaci stavebního sektoru,“ říká poradkyně Krajcarová.
V této oblasti se odborníci shodují s úředníky. Rozdáno sice bylo 1,4 miliard korun, každý žadatel se ovšem na financování úsporného opatření také sám podílel. Celková investice na realizovaná opatření pak podle propočtů Ministerstva životního prostředí přesáhla hranici tří miliard korun. „Díky programu Nová zelená úsporám snižujeme výrazně spotřebu energie a šetříme tak peněženky domácností. Zároveň vytváříme pracovní místa především ve stavebnictví a celkově tak posilujeme ekonomiku České republiky,“ pochválil program ministr Brabec.
Celý článek čtěte na webu Peníze.cz
Petr Holub: Stát by měl přispívat na zateplování domů čtvrtinou
