Mezi největší věřitele z Česka patří společnosti SC Rails, K&K Technology, Euro-bit Trade a firma OHL ŽS. Mezi další spolupracovníky Váhostavu patřily i firmy Bögl a Krýsl, Metrostav či Skanska. Další peníze od firmy vymáhají banky. ČSOB a Komerční banka v loni půjčily Váhostavu na záchranu před úpadkem. To se však nezdařilo.
Ačkoli bankovní tajemství a mlčenlivost insolvenční správkyně nedovolují prozradit výši pohledávek českých bank, podle výpisu okresního soudu v Bratislavě zapsala jen Komerční banka do restrukturalizace pohledávku 3,5 milionu eur. Trpělivost s Váhostavem došla skupině věřitelů Stavebná mechanizácia, Stavea, Klimak a Energo Pro. Tito věřitelé chtěli kvůli dluhům poslat podnik do konkurzu. Jak se později ukázalo, dluhy Váhostavu dosahují až 136 milionů eur.
Okresní soud v Bratislavě však potvrdil možnost restrukturalizace firmy i navzdory předešlému pochybení insolvenční správkyně. „Správkyně zařadila Martina Buňáka mezi věřitele, kteří v ozdravení dostanou více, než mu podle zákona přísluší. Buňák je přitom bývalý člen představenstva podniku,“ upozornil Peter Kunder z Aliance Fair-play.
Plán na restrukturalizaci s otazníky
Restrukturalizační správkyně Váhostavu Petra Gábrišová vzbuzuje od počátku otázky. Je jí pětadvacet let a stavební gigant je její prvním případem, ve kterém dohlíží na ozdravení podniku. Podle mnohých slovenských médií je navíc propojena s majiteli Váhostavu.
Případ firmy je ostře sledovaný i kvůli tomu, že slovenská vláda změnila kvůli ozdravení zadluženého Váhostavu zákon o restrukturalizaci. Na enormní tlak veřejnosti odpověděl kabinet premiéra Roberta Fica novelou, která v rámci restrukturalizace přikazuje dlužníkovi vyplatit nejméně čtyřicet procent pohledávek věřitelům. Absolutním precedentem je nabídka slovenské vlády k odkoupení pohledávek věřitelů Váhostavu za padesát procent reálné hodnoty.
