Slavná karlovarská porcelánka hledá majitele. Dodávala papeži i na Titanic, měla se stát ruskou vesnicí
- Slavná porcelánka Pirkenhammer, která svého času dodala zlacený servis i pro Titanic, je po úpadku a letech chátrání kompletně na prodej.
- Současný majitel opustil vizi vybudování ruské vesnice a obří areál o ploše 11 fotbalových hřišť nabídl pro výstavbu domů a komerčních projektů.
- Podle realitních expertů jde o mimořádně složitou a drahou transakci, přičemž hledání kupce může trvat roky.
Píše se rok 1911 a vážení bratři Maierovi, majitelé světoznámé porcelánky Pirkenhammer na Karlovarsku, dostávají na stůl spektakulární objednávku. Nese razítko slavného britského rejdařství White Star Line, které u západočeských mistrů neobjednává nic menšího než luxusní zlacenou soupravu pro právě stavěný zaoceánský parník Titanic. Je to vyvrcholení legendárního byznysového příběhu, jehož sláva v dalších letech už jen upadala. Prozatím poslední fáze odkazu Pirkenhammeru se píše právě nyní. Obrovský areál někdejší porcelánky je totiž na prodej.
Měla to být ruská vesnice. Alespoň tak to ve svých vizích ještě před několika lety prezentoval vlastník areálu Shamil Iskhakov. Ještě necelý rok před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu hledal pro zchátralý, avšak obrovský prostor s pomalu mizejícími zbytky prvorepublikového genia loci strategického investora, který by mu pomohl s resuscitací mrtvé porcelánky. Trhu tehdy za několik milionů neúspěšně nabídl zlomek areálu s vidinou budoucího partnerství. Během let se ale situace zcela změnila a na prodej je vše. Pozemky o rozloze jedenácti fotbalových hřišť, na kterých může vzniknout, jen s trochou nadsázky, nové karlovarské předměstí. To vše za 160 milionů korun.
Výzva pro realiťáky
„Přibližně polovina plochy je určena pro výstavbu rodinných domů, zatímco druhá polovina umožňuje rozvojové či komerční projekty,“ popisuje možné využití areálu Pirkenhammer Alla Mucha ze Sotheby's International Realty Czech Republic, která má prodej někdejší porcelánky na starost. Experti se shodují na tom, že dotáhnout prodej do úspěšného konce pro všechny zúčastněné strany bude z pohledu realitního byznysu majstrštyk. K mání je prý totiž areál už delší dobu, nyní má přivést kupce značka s aurou realitní legendy.
„Tento projekt znám velmi dobře a jeho vývoj sleduji již řadu let. Podle mých informací se areál prodává již delší dobu. Původně byl nabízen za cenu přesahující deset milionů eur. Postupně byla cena upravována na současnou úroveň, přesto se zatím kupce najít nepodařilo,“ říká majitel karlovarské kanceláře REMAX Glorion a expert s hlubokým vhledem do tamního realitního trhu Alexandr Mizjuk. Podle něj jde o mimořádně rozsáhlý a velmi komplikovaný developerský projekt, přičemž následná rekonstrukce či výstavba si vyžádá další velmi významné investice.
„Bez jasného developerského záměru, prověřené technické připravenosti a podrobné reziduální kalkulace bych očekával spíše pomalý prodej, úzký okruh zájemců a velmi opatrnou poptávku,“ zdůrazňuje ředitel valuačního oddělení poradenské společnosti RSM Jiří Skotnica. Rozsah projektu podle expertů výrazně převyšuje běžnou absorpční kapacitu karlovarského trhu. „Aby byl ekonomicky úspěšný, musel by zde vzniknout například rozsáhlý rezidenční areál, resort nebo víceúčelový komplex kombinující bydlení, služby a občanskou vybavenost,“ soudí Mizjuk.
Dodávali papeži Benediktovi
Porcelánka Pirkenhammer, založená v roce 1793, má za sebou monumentální historii. Během devatenáctého století se vypracovala mezi absolutní evropskou špičku v oboru a proslula především precizně zvládnutým zlacením, vyhlášenou ruční malbou i prvenstvím v technologii měditisku. Její luxusní servisy se objevily i na stolech evropských panovníků. Několik let po zkáze Titanicu, který se pravděpodobně potopil i s karlovarským porcelánem, například továrna dodala servis také pro tehdejšího papeže Benedikta XV.
Po vzniku Československa se fabriky s ikonickou značkou zkřížených kladívek ujalo konsorcium EPIAG a exkluzivní postavení výběrového závodu pro náročný export si udržela i během působení státního podniku Karlovarský porcelán po roce 1945. Dvousetletá tradice značky se však definitivně uzavřela po divoké privatizaci v devadesátých letech, kdy se provoz začátkem nového tisíciletí zastavil a rozsáhlý areál postupně podlehl chátrání a demolicím.
„Podobné bývalé průmyslové areály patří z pohledu investora k nejsložitějším realitním transakcím,“ uvádí partner společnosti Feira Real Estate Vlastimil Šedivý. Počet kupců je podle expertů zároveň výrazně omezený. „Nabídka bude pravděpodobně aktivní spíše delší měsíce, klidně i roky,“ připomíná mluvčí Bezrealitky František Brož. Na své další využití čeká porcelánka už od druhé poloviny devadesátých let. Od té doby několikrát změnila majitele, přičemž v rukou posledního majitele, dlouholetého karlovarského realitního podnikatele Iskhakova, skončila nedlouho před vypuknutím koronavirové pandemie.
