Další úvaha se bude podle něj ubírat k většímu zabezpečení přejezdů například pomocí čidel, která by upozorňovala dispečery na vozidlo v kolejišti. Ťok tak dává za pravdu některým expertům, podle kterých nemají úrovňové přejezdy v místech, kde vlaky jezdí až 160 kilometrů v hodině, co dělat.
Takto se vyjádřil například šéfredaktor serveru Želpage.cz Josef Petrák nebo Michal Drábek z Centra pro efektivní dopravu. „Nejlepší přejezd je žádný přejezd,“ řekl deníku E15 Petrák s tím, že sebelépe zabezpečený přejezd musí spoléhat na disciplínu a pozornost řidičů, tedy na lidskou bezchybnost.
Například na Slovensku či v Rakousku se koridory stavějí a modernizují zásadně bez přejezdů. Čeští plánovači naopak při přípravě tuzemských koridorů v devadesátých letech od nadjezdů upustili, zřejmě z úsporných důvodů. Ve větší míře se stavějí až nyní na čtvrtém koridoru v jižních Čechách. Na nových tratích, například z Brna do Přerova už se klasické přejezdy neplánují vůbec. Zrušení přejezdů by mělo i jeden významný efekt pro cestující.
Na řadě úseků by bylo díky tomu možné povolit rychlost až 200 kilometrů v hodině, dnešní maximum je 160 kilometrů za hodinu. „Toto téma bychom určitě otevřeli,“ dodal Ťok. Na české železniční síti je osm tisíc přejezdů, tedy v průměru téměř na každém kilometru jeden.
