Architektka Sylva Zmátlová a projektový manažer Václav Stránský, jinak spolumajitelé domu v Březinově ulici, mají v tvářích téměř rezignovaný úsměv. Po několika letech sporů už jim prý docházejí síly. „Je to úplně absurdní. Proluku zastavují na základě stavebního povolení z roku 1935. Povolení přitom ale nikde nefiguruje,“ popisují jednu z více podivností, které přístavbu domu v Šaldově ulici provázejí. To je podle nich ale jen střípek z mozaiky.
Investor stavby, společnost Fortuno Group, staví na základě řady výjimek ze stavebního zákona, které vystavil magistrát. Jedna z výjimek umožňuje stavebníkovi vybudovat kanceláře v čistě obytném území. Výjimka ale podle Stránského platí pro již postavený funkcionalistický dům, developer ji přesto aplikuje na celý svůj projekt.
Stavba by také měla mít podle městské závazné vyhlášky od protějšího domu odstup 20 metrů, stavební úřad Prahy 8 přitom povolil investorovi výjimku a odstup pouhých sedm metrů. „Jejich nástavba a stavba ve dvoře zastíní náš dům a způsobí, že hodnoty osvětlení a oslunění některých bytů se dostanou pod normu, čímž se z těchto bytů stanou nebytové prostory,“ upozornil Stránský.
To majitelé bytů doložili i studií, kterou zpracoval soudní znalec v oboru. Stavebník si ale podle nich opatřil studii svou, která tvrdí opak, tato studie je podle Stránského bez razítka. „Stavební úřad bere v potaz pouze jejích neautorizovanou studii a naši považuje za neplatnou,“ uvedl.
Odvolání i žaloby
Majitelé domu v Březinově ulici, který stojí proti novostavbě, se několikrát odvolali na stavební úřad Prahy 8 i magistrát, navrch podali dvě žaloby, zatím jim to ale nebylo nic platné. Stavební úřad Prahy 8 si stojí za svým. Stavební povolení z roku 1935 podle vedoucího stavebního úřadu Prahy 8 Josefa Gorčíka stále platí, neplatilo by pouze v případě, že by ho stavebník v roce 1935 nechal propadnout, to se ale nestalo. Na pozemku tehdy vyrostl funkcionalistický objekt.
Odůvodnil i výjimku, která hovoří o vzdálenosti mezi objekty. Stavební úřad podle Gorčíka pouze vycházel ze stávajícího půdorysu, ve dvoře byla původně v místě budoucí přístavby dílna. „Přístavba je v souladu s územním plánem,“ zmínila také zaměstnankyně stavebního úřadu Vendula Peterková. Dodala, že přístavba do dvora není v Karlíně ničím výjimečná, jde o místní standard. Úřad by ji podle Gorčíka nepovolil pouze v případě, že by šlo o „zelený“ dvůr.
Dvě podzemní patra, kde budou garáže, navíc podle Peterkové místním komunikacím a Karlínu odlehčí. Karlínská stavba má tak zatím díky razítkům cestu vyčištěnou a začalo se stavět.
Investor: Dům už takový byl
Podle investora funkcionalistická stavba, za kterou v 30. letech stál stavebník a majitel továrny Aero-Vysočany Vladimír Kabeš, nebytové, výrobní a výstavní prostory obsahovala už historicky.
„Od úplného počátku našeho projektu jsme jej prezentovali vlastníkům všech sousedních objektů s cílem představit jim tento projekt, promluvit si o jejich případných připomínkách a požadavcích a získat tak relevantní zpětnou vazbu,” sdělil mluvčí společnosti Fortuno Group Karel Vavroušek. Dodal, že s výjimkou majitelů bytů v Březinově ulici došlo se všemi ostatními k dohodě o spolupráci.
Stavba polyfunkčního objektu Aerohouse by měla být podle něj dokončena v polovině příštího roku.
