Ke změnám ve výstavbě komerčních budov a postupně i bytových a rodinných domů vede nejen směrnice Evropské unie, podle níž mají všechny nové budovy po roce 2020 splňovat standardy téměř nulové energetické náročnosti. K zelenému stavění se v zahraničí přiklání stále víc investorů a také nájemců z řad velkých firem.
Kromě spotřeby energií sleduje takzvané zelené stavění také spotřebu vody, emise a používání bezpečnějších materiálů. „Na tuzemském trhu existuje nejmíň 600 pasivních rodinných domů a celkem na dva miliony čtverečních metrů projektů, které už mají zelené certifikáty nebo o certifikaci alespoň usilují,“ řekl předseda představenstva České rady pro šetrné budovy Petr Vogel. Zároveň však přiznal, že zatím v Česku panuje chaos, co se týká měřitelných úspor energií a jejich sledování.
„Aby měly budovy nízkou spotřebu energie, je také nutné vyškolit jejich uživatele,“ dodal Vrzalík.
Podle studie realitní poradenské firmy Jones Lang LaSalle (JLLS) Kancelář 2020, povede tlak na trvale udržitelné stavění na druhé straně k rychlejšímu poklesu hodnoty u starších budov. „Znehodnocování v příštích letech ještě víc zesílí a zrychlí,“ uvedl analytik JLLS Bill Page. Podle něho tak bude potřeba stále víc budov rekonstruovat. Například v Německu pochází téměř 60 procent administrativních komplexů z 50. až 90. let minulého století.
Na českém trhu nebude tlak na obnovu komerčních budov tak vysoký, protože v uplynulých zhruba deseti letech vznikla řada nových prostor. Navíc je Česko z hlediska požadavků na zelené stavění zatím výrazně méně přísné než západní trhy například v Británii či Francii.
