Tuzemští experti se budou podílet na snaze zmírnit dominanci americké společnosti Nvidia v poskytování technologií pro výpočty umělé inteligence (AI) typu ChatGPT. Brněnská čipová firma Codasip se spojila s americkou společností Intel, mezinárodní vědeckou institucí CERN provozující urychlovač částic a s několika dalšími partnery ve snaze vyvinout otevřený software konkurující Nvidii.
Růst ChatGPT, Midjourney, Dall-E a dalších forem AI před pár dny vystřelil tržní hodnotu Nvidie nad bilion dolarů. Důvod je jednoduchý: americký podnik vyvíjí grafické čipy, které jsou kromě počítání náročné grafiky vhodné pro zpracování velkého množství dat sloužícího k „trénování“ AI. Jsou to takzvané akcelerátory.
Nvidia mimo jiné vytvořila softwarový nástroj Cuda, pomocí něhož se čipy „krmí“ daty a instrukcemi. Funguje výhradně na čipech Nvidie, z čehož tato společnost výrazně těží. Je to obtížně otřesitelné postavení. Kdyby E15 chtěla být cynická, tipne si, že brzy zareagují regulátoři z Evropské komise a pokusí se této dominanci zamezit.
Prozatím je ale strategie jiná. Evropská komise rozjela prostřednictvím programu Horizon projekt Syclops, do kterého vložila v přepočtu sto milionů korun. Vedení projektu má na starosti francouzská vědecká instituce Eurecom s tím, že dalšími účastníky jsou Codasip, Intel, CERN a čtyři další evropští hráči. Jejich cílem je do roku 2025 vytvořit software podobný Cudě od Nvidie, kterým ovšem bude pracovat na čipech využívající stále oblíbenější otevřený standard RISC-V.
Ten konkuruje dominujícímu standardu ARM, který pohání například drtivou většinu chytrých telefonů, ale je zatížený licenčními poplatky a geopolitikou. Například Čína má k němu kvůli americkým sankcím omezený přístup a RISC-V si zvolila jako klíčovou technologii.
Brněnský Codasip vyvíjí ve standardu RISC-V procesorová jádra. „Naše jádra už používají tři miliardy čipů na světě,“ spočítal spoluzakladatel a prezident Codasipu Karel Masařík.
Evropa se o podporu RISC-V zajímá na více úrovních. Třeba v Barceloně vzniká na této technologii akcelerátor výpočtů umělé inteligence – tedy alternativa k Nvidii – jenž by se v první fázi měl nasazovat v evropských superpočítačích.
Projekt Syclops má tyto a další evropské snahy podpořit. „Rostoucí adopce AI vytvořila trh pro nové hardwarové akcelerátory. Ty dnešní bohužel používají uzavřenou kombinaci hardwaru a softwaru, což vede k monopolizaci trhu několika velkými hráči. Syclops chce tento obor demokratizovat a vytvořit otevřené standardy,“ shrnula Evropská komise.
Kromě Codasipu bude klíčová role Intelu. Ten sice dominuje trhu procesorů, v akcelerátorech pro AI se ale dlouhodobě trápí a má zájem Nvidii alespoň trochu dohnat. Intel před rokem koupil menší firmu Codeplay zabývající se vývojem otevřeného softwaru pro akcelerátory AI, na němž se bude v rámci evropského Syclopsu stavět. Codeplay mimo jiné software integroval do nejrychlejšího superpočítače světa Frontier, který zaplatilo americké ministerstvo energetiky.
Codasip se postupně zapojuje do více evropských projektů, Švédsku třeba pomůže s vybudováním čipového centra. V Česku také hraje o 1,5 miliardy z projektu IPCEI Microelectronics z Národního plánu obnovy.
Budování evropské samostatnosti je podle firmy důležité. Codasip pracuje mimo vlastních čipů také na softwaru pro jejich návrh. „Nástroje na design čipů jsou primárně v držení firem z USA, jako jsou Cadence nebo Synopsys. I ty mohou být součástí politických tendencí limitovat dodávky,“ upozornil Masařík.
