Právě čtete nové vydání Technoverse Newsletteru, ve kterém se každý týden věnujeme aktuálním technologickým trendům z Česka i ze světa. Chcete, aby vám každé úterý chodil do e-mailové schránky? Zde se můžete přihlásit k odběru.
Predikce o nástupu umělé inteligence slýcháme celé roky, ale v poslední době se její využití v běžném životě stává realitou. České firmy nezůstávají pozadu, tuzemští inženýři přicházejí s řešeními, která mohou uspět i v globálním měřítku. Trh je široký už proto, že umělou inteligenci lze použít téměř kdekoli. V podstatě jde vždy o týž princip: Je-li k dispozici dostatek vstupních dat, je zbytečné nechávat opakující se úkony na člověku.
Příkladem může být plzeňský startup InstaCover, který založili bývalí manažeři jiného startupu SocialBakers. Zaměřuje se na analýzu dokumentů a fotografií v pojišťovnictví. Jednoduše řečeno, pro pojišťovnu dokáže z fotek díky umělé inteligenci rozpoznat značku a model auta a zároveň analyzovat současný stav. Každodenně totéž a stále dokola.
V podstatě je to mechanická činnost, kterou dosud musel dělat člověk a která mu zabírala dlouhé minuty. Při využití nové technologie ve všedním světě jde přitom přesně o totéž: najít drobnou výseč lidské činnosti a tu inovovat. A vydělat na tom.
Na podobném principu funguje software startupu Rossum. Ten dokáže vytěžit data z faktur, což každý, kdo to někdy dělal, označuje za jednu z nejotravnějších činností. A myslí si to i důležití lidé, jelikož Rossum loni od zahraničních investorů získal finance na další rozvoj ve výši dvou miliard korun.
Podobný úspěch zaznamenal také Resistant AI, který umí pomocí umělé inteligence odhalit kyberpodvodníky využívající umělou inteligenci. Pražský startup dokáže poznat falešný výpis z banky či podobnost prostředí fotky u různých klientů. Resistant AI tak dokáže reagovat na digitální prostředí, kam se banky v posledních letech musely chtě nechtě přesunout.
Nejde však vždy jen o peníze a ušetřený čas. Umělá inteligence rozhoduje i o zdraví lidí nebo o tom, zda se někdo dostane, či nedostane na vysokou školu.
Prvním příkladem může být brněnský startup Carebot. Nápad na jeho založení přišel během pandemie, kdy lékaři museli vyhodnocovat rentgenové snímky plic a na jejich základě určovat, zda je pacient nakažen covidem, či není. Nyní se už nezaměřuje jen na covid a zakladatelé deklarují globální ambice.
Umělá inteligence se může také výrazně uplatnit ve školství. To ukazuje projekt ScioLink z dílny společnosti Born Digital, který využívají vysoké školy při zajišťování spravedlivého průběhu přijímacích zkoušek. V tomto případě umělá inteligence hlídá, zda studenti při skládání testu nepodvádějí. Tato potřeba vyvstala poté, co studenti během pandemie začínali testy absolvovat vzdáleně a také po pandemii si tuto možnost vybralo 47 procent zkoušených studentů.
Pokud budou české startupy dravé a bude jim přát alespoň trocha štěstí, mohou zapsat Českou republiku na mapu světa stejně, jako se to svého času povedlo Avastu a AVG v oboru kyberbezpečnosti. Na startovací čáře mají dobrou pozici.
Výběr z internetu 🌍
Proč znovu letět na Měsíc? Americký server NPR vyjmenovává čtyři hlavní důvody: Prvním je vědecké poznání, zkoumání Měsíce vypovídá mnohé také o Zemi. Druhým je otestování technologií pro přistání na Marsu, ke kterému se lidstvo odhodlává. Mars je ještě mnohem vzdálenější planeta, vše by tak mělo být připraveno do nejmenšího detailu. Jako další důvody NPR uvádí objevení nových technologií a přitažení mladé generace k zájmu o věci vesmírné.
Instagram kopíruje funkci od BeReal. Netrvalo to dlouho a vypadá to, že se Instagram pokusí stejně jako v minulosti u TikToku okopírovat funkci sociální sítě BeReal, která v posledních měsících získává na popularitě u mladých lidí napříč světem. Nyní vyšlo na povrch, že sociální síť z impéria Marka Zuckerberga testuje funkci IG Candid, což je podle uniklého popisu fakticky přesná kopie BeReal. Zjednodušeně řečeno, aplikace jednou za den vyzve uživatele, aby během dvou minut pořídil fotku na přední i zadní kameru svého telefonu, kterou pak sdílí s přáteli.
Kritici versus fanoušci. Je poměrně časté, že se fanoušci a kritici neshodnou na kvalitách filmu. Letos je však rozdíl zatím nejviditelnější, všímá si Luke Shaw na stránkách Bloombergu. Došel k tomu na základě dat, tedy srovnáním rozdílu průměrného hodnocení od fanoušků a kritiků. Zatím nejméně se letos diváci a kritici shodli u finálního dílu Jurského parku, kde se liší o propastných 33 bodů.
Domovská platforma podcastů? O to, kde se budou poslouchat podcasty, se v posledních letech pere několik služeb. Zřejmě nejvíce o prvenství usiluje švédské Spotify. Do hry ovšem silně promlouvá i původně videoplatforma YouTube. Služba YouTube Music má už nyní přes padesát milionů předplatitelů a podle posledních zpráv se zdá, že se rozhodla více zaměřit na podcasty a udělat ze sebe jedničku na trhu.
