IBM je možné brát za ukazatel zdraví v technologickém sektoru, společnost je totiž největší ve svém oboru a prodává své výrobky velkým společnostem a státům po celém světě. Může tak podléhat ekonomické nejistotě a výkyvům v měnových kurzech, které se podle agentury Reuters na čtvrtletních výsledcích podepsaly. Firma sice vykázala za prví čtvrtletí zisk, stejně ale nesplnila optimistická očekávání investorů, zejména kvůli oslabení japonského Jenu, který způsobil společnosti podle finančního ředitele Marka Loughridge nižší zisky z prodeje v Japonsku.
„Náš výkon v oblasti zisku byl v lednu solidní, ale jak se blížil konec čtvrtletí tak se nám velmi těsně nepovedlo uzavřít zakázky za stovek milionů dolarů. Jednalo se zejména o velmi výnosný software a systém E pro sálové počítače“, uvedl Loughridge.
Pokles zisku
IBM od ledna do března vytvořila čistý zisk 3,03 miliardy USD (59,9 miliardy Kč). Byl tak o jedno procento nižší než ve stejném období loni, kdy činil 3,07 miliardy USD. Zisk bez započtení jednorázových položek činil tři USD na akcii. Trhy na Wall Street však očekávaly 3,05 USD na akcii a zisky společnosti tak i podle serveru bloomberg.com byly poprvé od roku 2005 nižší než se očekávalo.
Tržby klesly o pět procent na 23,41 miliardy USD (463,3 miliardy Kč). Analytici v průzkumu společnosti FactSet očekávali, že zůstanou beze změny na zhruba 24,7 miliardy USD.
Generální ředitel firmy, Ginni Rometty, teď bude podle Bloombergu usilovat o návrat k růstu. IBM se v období slabé poptávky po hardwaru a poradenství především v Evropě pokouší proniknout na výnosnější trhy jako analýza dat nebo zabezpečení mobilních telefonů.
