Toto je nové vydání Technoverse Newsletteru, ve kterém se každý týden věnujeme aktuálním technologickým trendům z Česka i ze světa. Chcete, aby vám každé úterý chodil do e-mailové schránky? Zde se můžete přihlásit k odběru.
Vstup Disney+ na hřiště streamovacích platforem byl rychlý i zběsilý. Agresivní přístup se mateřské společnosti The Walt Disney vyplatil, lídra zábavního průmyslu Netflix Disney+ značně prohání. I agilní streamovací platforma se ovšem musí připravit na složitější časy, kdy pro mnohé zákazníky nebude sledování filmů a seriálů prioritou. Proto společnosti oznámila, že zdraží veškeré předplatné. Důvodem tentokrát není inflace, ale snaha udělat ze streamování výnosný byznys, o který se lze v případě nouze opřít.
Walt Disney provozuje tři streamovací služby: Disney+, Hulu a ESPN+. Dohromady si je platí více uživatelů než konkurenční Netflix, konkrétně 221 milionů lidí. Samostatně má Disney+ 152 milionů, ESPN+ 22,8 milionu a Hulu 46,2 milionů předplatitelů, což ale zahrnuje i tradiční programy na kabelové televizi.
Navíc ani Disney+ nemá po celém světě stejnou službu, v Indii a v jihovýchodní Asii nabízí produkt Disney Hotstar, jehož cena je mnohem nižší, než Disney+ známé v Evropě. Na Hotstar přitom připadá zhruba třetina všech předplatitelů.
Jednotlivé platformy se značně liší, a to jak cenou, tak nabídkou. Měsíční předplatné Disney Hotstar stojí pouze 76 centů, kdežto Disney+ bude ve Spojených státech od prosince ve verzi bez reklam za 11 dolarů místo dosavadních sedmi. Společnost neuvedla, odkdy zdraží na ostatních trzích. Není tak divu, že výdělek na jednoho uživatele se u Disney pohybuje kolem šesti dolarů, kdežto u Netflixu se v USA blíží patnácti dolarům.
Posledním zdražením tak Disney+ upravuje dosud poměrně agresivní strategii, kterou uplatňuje i po příchodu do České republiky letos v červnu. Kvůli nalákání nových uživatelů služba spustila masivní venkovní i online reklamu, do které zapojila několik předních influencerů. Tuzemské diváky se také snažila nalákat na sníženou cenu předplatného.
Na vině tak není inflace a s ní spojené vzrůstající náklady, ale spíše snaha splnit plán. A to tedy udělat ze streamovacích služeb výdělečný byznys do roku 2024. Za poslední kvartál přitom divize, pod kterou Disney+, Hulu a ESPN+ spadají, prodělala přes miliardu dolarů. Na vině jsou zejména výdaje za obsah s důrazem na sportovní práva na přenosy zápasů, což je hlavní obsah služby ESPN+.
Právě na sport společnost Walt Disney hodně spoléhá. „Výsledky našeho přístupu byly poslední kvartál fantastické, cílová skupina mezi 18. až 49. rokem života sledovala sportovní přenosy ze 47 procent na platformách společnosti Walt Disney,“ uvedl během hovoru s analytiky šéf společnosti Bob Chapek.
Walt Disney však neutrácí jen za sportovní práva. Na obsah letos vydá celkově 32 miliard dolarů, meziročně o sedm miliard více. Do těchto výdajů se počítají i náklady na filmy, které budou nejprve uvedené v kinech, ale i pořady, jež Disney vysílá na tradičních kanálech. Jak ale společnost potvrdila, hlavním tahákem rostoucích výdajů je právě produkce obsahu pro streamovací služby. Původně měl být přitom rozpočet ještě o miliardu vyšší, peníze ovšem podle finanční ředitelky Christine McCarthy společnost utrácí příliš pomalu.
Kdyby bylo celých 32 miliard dolarů věnovaných jen na obsah pro streamovací služby, byla by to v tomto průmyslu obří částka. Lídr trhu Netflix na nový obsah vynakládá kolem 15 miliard dolarů, ostatní streamovací služby následují. Nicméně Disney má jednu velkou výhodu: může se spolehnout na silné tituly a značky z dílny studií Pixar, Marvel nebo Lucasfilm.
Disney má díky provozování tří streamovacích služeb ještě další výhodu: může lákat odlišné publikum. Člověk, který chce sledovat zejména sport, si zaplatí ESPN+, věrný fanoušek superhrdinů z dílny Marvelu zase pravděpodobně nevyžaduje nabídku přímých přenosů zápasů z hokejové NHL. Zkrátka služby od Disney se mohou více přizpůsobit a nemusejí se tvářit jako platformy pro každého. Netflix sice produkuje velké množství filmů a seriálů, aby se dokázal zavděčit všem cílovým skupinám, jak se ale ukazuje prostřednictvím poklesů předplatitelů, nebyla zřejmě donekonečna udržitelná strategie provozu.
Výběr z internetu 🌍
Čínské smartphony netáhnou. Xiaomi, Oppo, Vivo, realme nebo OnePlus. To jsou značky čínských telefonů, které si v posledních deseti letech ukously podstatný podíl na celosvětovém trhu. Nyní se ovšem zdá, že narazily na strop. Dodávky čínských smartphonů v posledním čtvrtletí klesly o více než 14 procent. Důvodů je vícero, covidové uzávěry nebo skutečnost, že čínský trh je do značné míry saturovaný.
Méně peněz pro startupy. Investoři do mladých firem vyčkávají, co se bude dít dál. I tak se dají číst červencová data z dílny databáze Crunchbase, podle kterých objem investovaných peněz do startupů meziročně poklesl o 56 procent. Oproti červnu do růstových firem přiteklo o 34 procent méně finančních prostředků.
EU si posvítí na umělou inteligenci. Umělá inteligence se prakticky využívá v celé řadě odvětví. Například při posuzování schopnosti dlužníka splácet závazky. Podle evropských politiků ovšem hrozí, že AI znevýhodňuje určité skupiny. Připravuje proto legislativu, která by stanovila standardy pro využívání AI v každodenním životě.
Chatbot od Facebook nemá rád Zuckerberga. Společnost Meta, pod kterou spadá největší sociální síť Facebook, vypustila do světa nového chatbota. Funguje na bázi umělé inteligence, jedná se prozatím o prototyp určený k výzkumných a zábavním účelům. Už tak ale na sebe dokázal strhnout pozornost, jelikož se v rozhovoru s redaktorem BBC negativně vyjadřoval o Marku Zuckerbergovi. Podle chatbota z dílny Facebooku Zuckerberg využívá uživatele sociální sítě kvůli penězům.
