Umělá inteligence na oběžné dráze. Brněnský startup Zaitra analyzuje snímky z družic

Šéf startupu Zaitra Marek Marušín.

Šéf startupu Zaitra Marek Marušín. Zdroj: Zaitra

Snímky z družic umí Zaitra roztřídit ještě na oběžné dráze.
Díky analýze snímků ušetří provozovatelé družic čas i peníze.
3
Fotogalerie

Dobývání vesmíru nabízí byznysové příležitosti i pro české startupy. Brněnské firmě Zaitra se nyní podařilo vyvinout program na bázi umělé inteligence, který dokáže roztřídit snímky pořízené družicí ještě na oběžné dráze. Následně na zemský povrch pošle pouze ty, které odpovídají zadaní. Počet nadějných vesmírných projektů z brněnské metropole se tak rozrůstá. 

Původně se startup Zaitra soustředil na datovou analýzu snímků, které na zem doputovaly z družic na oběžné dráze. Nyní brněnští inženýři celý proces otočili: družicové fotografie dokáží díky umělé inteligenci vytřídit už ve vesmíru, díky tomu ušetří čas i peníze. „Směřujeme k autonomii družic,“ nastiňuje plány zakladatel startupu Marek Marušín. 

Brněnská firma svůj počin otestovala na cubesatu (miniaturní satelit, pozn. red.), který na oběžnou dráhu vypustil Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). „Jedná se o velký úspěch. Od tohoto okamžiku se řadíme mezi malou skupinu zemí, která má na orbitě satelit s umělou inteligencí,“ vysvětluje Juraj Dudáš, ředitel divize Space VZLÚ. Díky tomu se může Zaitra rozhlížet po nových byznysových příležitostech, protože ve vesmírném průmyslu je potřeba nejprve kompetence předvést. 

„Normálně trvá snímek stáhnout čtyři dny, my jsme teď dokonce museli čekat i dva týdny, protože byly špatné podmínky,“ vysvětluje Marušín důvod, proč se na analýzu snímků ještě ve vesmíru jeho startup zaměřil. Software, který inženýři v Zaitra vyvinuli, pomocí umělé inteligence vyhodnotí, co na snímku vidí. Může tak dle Marušína detekovat například lesní požáry, rozsah záplav nebo lodě. Relevantní snímky se tak dostanou ke koncovému zákazníkovi dřív, což by například v případě lesních požárů mohlo znamenat důležitý rozdíl. „To je budoucnost, tak směřujeme,“ říká Marušín. 

Procházka po Mezinárodní vesmírné stanici ISS

Video placeholde
• NASA

Marušín také předpovídá, že tato technologie bude důležitá pro osidlování sousedních planet. „Zpracování dat na orbitě a autonomie družic je přirozeným vývojem, který v budoucnosti sehraje velkou roli, a to nejen na orbitě Země. Pokud chceme osídlit Mars, větší samostatnost a aplikace umělé inteligence je nutnou součástí, neboť signál z Marsu k nám doletí se zpožděním i 20 minut,“ říká Marušín. Podle něj by se tak díky analýze umělé inteligence mohla družice u Marsu vyhnout srážce. 

Zaitra se chce do budoucna orientovat na komerční sektor. To není v Česku příliš časté, tuzemské projekty jsou většinou zaměřené na mise Evropské kosmické agentury (ESA), která vypisuje veřejné zakázky na společné projekty. Nicméně právě komerční sektor, který má svůj byznysový přesah, nabízí větší možnosti. „Firmy v Česku zajímá komerční sektor, ale stále jich většina z nich je nastavených na ESA tendry. Ale čím dál víc si uvědomují, že větší příležitosti jsou v komerčním sektoru,“ říká Marušín.

Česko vydává každoročně na podporu vesmírného průmyslu 1,5 miliardy korun, jedná se o příspěvky do rozpočtu ESA. V Praze a v Brně také fungují startupové inkubátory ESA BIC, které se soustředí na rozvoj firem využívající vesmírné technologie. Centrem českého vesmírného průmyslu se pomalu stává Brno, kde působí mimo startupového inkubátoru také společnost SAB Aerospace. Tamní Vysoké učení technické zase od letošního roku spustilo výuku oboru Space Applications, který vychová kosmické inženýry.