Elektronické nákupy se mají týkat například počítačů, tiskáren, nábytku, osobních aut nebo energií. Státní pokladna tím chce ročně ušetřit kolem miliardy korun, což představuje zhruba 15 procent z ceny nakupovaných komodit.
„Pomocí dynamiky soutěže v reálném čase lze při dobrém nastavení parametrů vysoutěžit o mnoho nižší cenu, než by zadavatel získal při postupu v klasickém zadávacím řízení,“ uvádí ministerstvo. S povinnými internetovými aukcemi počítá u vybraného zboží už novela zákona o veřejných zakázkách, která platí od loňského dubna. Bez navržené vyhlášky ale zavést povinné státní nákupy přes internetové aukce nejde.
Na technické rovině budou povinné elektronické nákupy navázané na takzvaný Národní elektronický nástroj, který má nově zajišťovat zadávání veřejných zakázek.
„Spuštění jeho první etapy plánovalo ministerstvo pro místní rozvoj na letošní první čtvrtletí. Nyní už je ale jasné, že se jeho ostrý start dřív než ve druhém kvartálu neuskuteční,“ sdělila deníku E15 mluvčí ministerstva Jana Jabůrková.
BIS: Průhlednost má své meze
Od elektronických aukcí si stát slibuje kromě úspor také transparentnější nákupy. Bezpečnostní informační služba ale ve své poslední výroční zprávě upozornila na případy, kdy se blíže neurčené firmy pokoušely manipulovat i s takovouto zakázkou. Někteří uchazeči o státní obchod používali skrytý způsob dorozumívání, podle kterého se měli poznat i v anonymním prostředí elektronické aukce. Tyto firmy si přiřadily dvouciferné kódy, které následně během aukce používaly v přihazovaných cenách.
