„Digitální ekonomika roste sedmkrát rychleji než zbytek ekonomiky,“ píše se v nedávno vydané zprávě, „ale její potenciál je aktuálně zpomalován kvůli nejednotným rámcům pravidel v této oblasti.“ Evropská komise chce sjednotit cíle a postupy v jednotlivých členských zemích EU například tak, aby úřady mezi sebou mohly elektronicky komunikovat.
Plná implementace nových bodů, které tým Neelie Kroes navrhuje, má podle propočtů Evropské komise během následujících 8 let zvýšit evropský HDP až o 5 procent či 1500 eur na jednoho obyvatele. Nutné je zvýšit výdaje do ICT, zlepšit „digitální vzdělanost“ mezi pracovní sílou, umožnit inovace veřejnému sektoru a reformovat pravidla pro internetovou ekonomiku.
Elektronické občanky a rychlý internet
„Bez zákroků Evropy hrozí, že do roku 2015 bude neobsazeno až milion pracovních míst spojených s digitální ekonomikou,“ upozorňuje komise. „S vybudováním infrastruktury by naopak mohlo být vytvořeno až 1,2 milionu nových pracovních míst. Pro celou ekonomiku by to z dlouhodobého hlediska mohlo přinést až 3,8 milionu nových míst.“
Neelie Kroes chce především navýšit investice do rychlého internetu. S plánem vyrukovala už před několika měsíci, když navrhla, že by EU mohla uvolnit 9,2 miliardy eur ve formě podílových investic na stavbu broadbandu. „Tento rok bude pro digitální agendu nejrušnější,“ píše eurokomisařka ve zprávě. „Mojí největší prioritou je zvýšení investic do broadbandu a maximalizovat podíl digitální oblasti na uzdravení Evropy.“
Právě rychlý internet je jeden ze 7 nových bodů digitální agendy. Ten nadále počítá s tím, že je nutné více soukromých investic do budování broadbandu, které by mohly být podpořeny právě penězi z EU. Komise chce rovněž dokončit nové regulační prostředí pro broadband. Balíček 10 akcí zahrnuje například síťovou neutralitu či přístup k internetu pro co největší okruh obyvatel.
Druhým z bodů je zavedení jednotných digitálních veřejných služeb. Komise mluví především o elektronických průkazech (eID), elektronických podpisech (eSignature), elektronizaci zdravotních záznamů a dalších. Počítá se také s elektronickým zadáváním veřejných zakázek, což by podle EK mohlo ušetřit až 100 miliard eur ročně. Zavedení eGovermentu má zase snížit náklady na administrativu o 15 až 20 procent.
Důležitým bodem má být vzdělávání lidí tak, aby mohli pracovat s novými technologiemi, což má snížit nezaměstnanost a zvýšit kvalifikaci. Komise chce koordinovat veřejný a soukromý sektor ke školení lidí v IT, vytváření standardizovaných profilů zaměstnání a dalším akcím. Zlepšit se má rovněž prostředí pro podnikatele a plán je vytvořit Evropu více „startup friendly“. Komise chce také vytvořit strategii pro to, aby se z Evropy stala velmoc v oblasti nanotechnologií, což se například Česku daří.
Nová autorská práva
Součástí strategie je dohled nad kybernetickou bezpečností, která by měla být pro všechny členské země společná a s jasně definovanými pravidly. Kroes už dříve mluvila o tom, že by ráda do tohoto procesu zapojila i soukromé bezpečnostní společnosti, které by například mohly dodávat informace o kybernetických útocích. Nové bezpečnostní prostředí má podle EK zároveň „vytvořit větší evropský trh pro bezpečnostní produkty“.
EU hodlá rovněž výrazně modernizovat a sjednotit legislativu kolem internetu a autorských práv, s čímž souvisí i vytvoření lepšího prostředí pro cloud computing. Nové body mají zajistit například to, aby bylo možné firemní data bez problémů ukládat v cloudu v jiné zemi, mají umožnit vstupovat internetovým firmám na trh s jednou sadou pravidel a ne s několika. To by například usnadnilo příchod firem jako Netflix. Pohlížet se má jinak i na stahování a sdílení obsahu.
Původní dokument Digitální Agenda pro Evropu vyšel v roce 2010 jako součást strategie Evropa 2020. Jednotlivé členské země mají z těchto návrhů vycházet, konkrétně v Česku se ale ne vždy daří digitální problematiku dobře naplňovat. Na vině je především korupce a nezájem vlády. Česká republika aktuálně představila nový dokument Digitální Česko 2.0, i ten ale podléhá kritice a není jasné, že body v něm obsazené budou skutečně naplňovány.
Evropská unie zároveň ne vždy dělá kroky, které jsou v souladu s hlásaným snižováním byrokracie a budováním konkurenceschopnosti. Příkladem je zejména u nás zásadně měnící pravidla toho, jak se má na internetu zacházet s osobními údaji. Nedávno naopak vznikl oficiální portál s otevřenými daty EU, se kterými je možné dále pracovat.
První 2 roky digitální agendy podle Neelie Kroes v mnohém zafungovaly. Běžné užívání internetu v Evropě roste, počet uživatelů, kteří k celosvětové síti nemají přístup, naopak klesá, stále více se nakupuje online, vysokorychlostní připojení vykazuje první známky zlepšení a objevují se první rychlé linky převyšující rychlost 100 Mb/s. „Nicméně mezi různými členskými státy stále zůstávají výrazné rozdíly. Takové, které vyžadují aktivní zásah evropských pravidel,“ uzavírá zpráva.
